horský typ volný, kde vesnice se skladá z četných samostatných skupin o 3—5 usedlostech a ojedinělých staveních namnoze daleko od sebe vzdálených, anebo horský typ vázaný, jak možno nazvati vesnice, kde domy tvoří sice celek, ale nejsou seskupeny v řady, nýbrž brzy hlavní směrnici, nejdůležitější cestě se přibližují, brzy opět od ní dosti daleko odbíhají. Obě formy téhož typu podmíněny jsou polohou osady :

Obr. 2. Dvojdílný dům ze Studiová. (A); vzadu chlév. Fot. K. Chotek.

kde se dědina rozkládá v širokém volném údolí, nebo na prostranných terasách, tam je zpravidla forma první volná; druhá je v údolích úzkých nebo úžlabinách. Z četných příkladů prvého druhu možno uvésti Ne-dašovu Lhotu, Francovu Lhotu, Senice a m. j., druhého je Návojná, Studlov, Zděchov a m. j. Vedle toho je neobyčejně příznačné pro osídlení této části Valašska velice hojné objevování se samot, pasek. Na Slovácku, pokud jsem měl příležitost pozorovati, první typ volný vůbec se neobjevuje, ani ne na hranici valašsko-slovácké, kde poměry přírodní jsou totožné s valašskými; ani typ vázaný není tu zastoupen ve své charakteristické formě. i horské vesnice slovácké, s uherskou hranicí sousedící tvoří jednolitý celek tak, že jednotlivé ulice působí až dojmem stísněnosti; na př. Javorník a j. Samoty ovšem zde jsou v podobě „kopanie". Ale ani v západním Valašsku, pokud přechází do