Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 154


takže rytmické schéma vlastně je čistě dvojdílné:



S nepravidelnějšími formami této skupiny setkáme se ve „směscích".

Pokud se textů týče, převládají dva motivy. Oba dávají tancům těmto jméno, jeden pro uvedenou skupinu (salát), druhý všeobecně (kozel). První text jest:

Počkej, povím na tě, (EN 525, Chr. 476)

žes byl na salátě.

Na salátě vokurkovým (na zeleným),

počkej, já to na tě povím.

Bratře (holka), nepovídej,

řekni, že to jinej.

Varianty týkají se jen čtyř posledních řádek.

A já na tě taky povím, (Č. L. 1902, 143)

žes ty ke mně často chodil

Nelži, nepovídej,

to byl někdo jinej.



Na salátě vokurkovým, (Hoř. 14)

počkej, já to na tě povím.

Né, né, nepovídej,

já né, byl to jinej.

Č. L. 1894, 440 prostě opakuje začátek:

Na salátě vokurkovým,

počkej, hochu, já to povím.

Počkej, povím na tě,

žes byl na salátě

Zich 8 shoduje se částečně s Erbenem, má však porušený konec:

já to na tě všecko povím,

žes byl na zahrádce,

děláš Ance milence.

Druhý hlavní text objevuje se v tancích zkrácené formy:

Kozel kouše růži, Zich 10

o Andulka tam běží.

Nekousej ji, můj kozlíčku,

já ti dám za to kytičku.

Kozel kouše růži.

Ml. 3 ponechává i tu první dvě řádky nezměněny a pokračuje:

Ach, kozle, kozlíčku,

nekousej růžičku,

já ti dám kytičku.


Předchozí   Následující