Tance sem patřící jsou vesměs tance s vložkou.

Typ „višně" mohl by vzniknouti z předešlého „Jidáše", kdyby se vynechal druhý z trojdobých taktů (s). Ve skutečnosti je tomu také tak. Povšimneme-li si poslední skupiny d) v tancích, heslem „Salát" označených, vidíme, že lze v typech zcela dobře vynechati vždy druhý z trojdobých taktů, jsou-li stejné (př. XXIIľ a XXIV.) a obsahují-li dokonce i totéž opakované slovo, což také většinou bývá.

První skupina tanců „višeň" vznikla tímto způsobem. Tanec Hol. V. 139 (směsek) má dokonce variant textu, který jsme v uvedené skupině d) poznali, ovšem bez opakování slov:

Poněvadž Holas v tancích, do uvedené dříve skupiny d) patřících, vypisuje trojdobý takt jen jednou a naznačí repetici, bylo by dokonce možno, že v tomto tanci a v dalším malém jeho variantu Hol. V. 151 (směsek) zapomněl vyznačiti repetici, takže by oba tance patřily do typu „Jidáš". Leč třetí malý variant z Č. L. 1898, 385 dole přináší v typech trojdobý takt také jen jednou, bez repetice; a tu máme před sebou zápis Zemánkův, jenž na př. v korespondujících tancích „Jidášových", třeba v C. L. 1898, 385 nahoře, tedy na téže stránce, nebo v Chr. 495 dole, opakování trojdobého taktu vypisuje (jak také má býti).3S) Všechny tři tance vespolek pak liší se od tanců skupiny d) tím, že mají vložku nikoli dvojdobou, nýbrž trojdobou.

Vložka ta je u Hol. V. 139 čtyřtaktová, opakujíc dvoutaktový motivek, takže možno tuto formu ještě považovati za „zkrácenou trojdílnou"; u dvou dalších jest však jen dvoutaktová, takže celková forma je dvojdílná:

t t | v t

Vložka tato je zajímavá tím, že se v ní vyskytuje rytmus furiantský, tvořící ze dvou taktů sousedské tři takty obkročákové. Ačkoliv je tedy trojdobá, J:ančí se obkročákem, a to třemi kroky (s+s = o+o+o). V zápisu Č. L. 1898, 385 je dokonce tato vložka psána ve dvoučtvrtním taktu. Podle našich úvah o furiantském rytmu (кар. II.) napíšeme ji v taktu tříčtvrtním, ale čáru mezi oběma takty jen vytečkujeme.39) Slova