CIKÁNÍ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ.

Bude zajisté prospěšno doplňovati dnešní horlivé studium nářečí jednotlivých krajin a zvyků národních studiem řeči a zvyků živlů cizích u nás. Takovým cizím živlem jsou také cikáni, ačkoliv jejich procento v Čechách a na Moravě jest malé, mnohem menší než na př. v Uhrách. Jest ovšem velmi obtížno určiti přesný počet cikánů. Předně jest nutno rozeznávati cikány usedlé a kočující. Ale ani počet usedlých cikánů nelze podle úřední statistiky stanovití, poněvadž při úředních sčítáních není cikánština u nás uvedena jako samostatná národnost, a kromě toho, i kdyby byla, cikán ji zapře. Tak čísla udávaná jsou více nebo méně nespolehlivá. To se ukázalo při sčítání r. 1880 v Uhrách. Tehdy bylo napočteno okrouhle 72.000 cikánů.1) Poněvadž číslo toto bylo očividně příliš nízké, byla stanovena na podnět arcivévody Josefa, známého přítele cikánů, zvláštní komise, která napočetla dne 31. prosince 1893 okrouhle 275.000 cikánů2), a to jest nejspolehlivější statistika cikánů v Uhrách a patrně cikánů vůbec.

O cikánech v Čechách není spolehlivých dat. Jsou buď usedlí nebo toulaví a podle toho jest i jejich zaměstnání. Usedlí cikáni pomáhají při polních pracích nebo provozují nějaké řemeslo, nejraději kotlářství, nebo pálí cihly.

Čísla, která uvádím, jsou vyňata z obsáhlého materiálu, který sestavila česká statistická kancelář a který snad bude za nějakou dobu všechen uveřejněn. Nejsou ovšem zcela spolehlivá, poněvadž nebyla sebrána pro statistickou potřebu, nýbrž pro vnitřní potřebu úřední, aby mohla býti učiněna, jak se úředně praví, účelná opatření proti potulným cikánům. Okresní hejtmanství vydala totiž obsáhlé dotazníky na představenstva obcí, které však nebyly vždy vyplněny od obcí svědomitě. Než přece si podle nich můžeme učiniti aspoň přibližný obraz o cikánech v Cechách v 1. 1907—10.

Souběžně zaslala podobné dotazníky též správa zemská na okresní výbory, takže se údaje doplňují a čísla se mohou porovnávati.

Cikáni usedlí v Čechách podle zpráv okr. hejtmanství v r. 1907—1910: