vatelstva právě ve věku plodivém), jež činí v Předlitavsku průměrně as 40% všech mužů: v Praze r. 1911 lze vrstvu tu odhadovati tedy as 190 tisíci, tak že úbytek do r. 1916 by byl cca 17°/0. S tou korekturou třeba počítat, chceme-li odhadovat, zda a kolik na úbytek porodů působily nepříznivé poměry hospodářské (stoupajíc! drahota). Zajímavo je, že obtíže doby a její napětí nepůsobily ani na zvýšení kvóty mrtvě narozených: Stoupá-li poměrná účast jejich v počtu všech porodů r. 1914, klesá hned již roku příštího (1915) tak, že je nižší než ve všech letech (i mírových) pozorovaného období. Stejně je zajímavo, že válečná léta 1914 a 1915 vykazují mezi živě narozenými poměrně nižší podíl chlapců než tři poslední léta mírová.

Ještě více překvapuje srovnání dat o úmrtnosti: zde poslední dvě léta — jedině vyjímaje úmrtnost tuberkulosou — jsou ve všech téměř směrech příznivější než tři roky bezprostředně je předcházející a těšící se úplnému pokoji. Úmrtnost, ať již ji pozorujeme dle celých let nebo po čtvrtletních obdobích, je r. 1914 a 1915 stále příznivější, než jaká byla r. 1911. Teprve v prvých třech měsících 1916 značněji stoupá, ale stále ještě nedosahuje poměrného čísla ze stejného ročního období 1911. Počítáme-li opět, že pokles obyvatelstva se dál postupně a vzali-li bychom číslo vykazované pro březen 1916, již pro rok 1915, dostali bychom větší číslo úmrtnosti, ale vždy ještě menší, než v r. 1911 a 1912 (15-11%0). Ubylo-li proti r. 1911 obyvatelstva na 7% (6-830/0), ubylo úmrtí na 13% (1296%). Poměr ten svědci o dobrém stavu pražského zdravotnictví,

o vzdornosti pražského obyvatelstva a vyvrací zatím obavy a domněnky o účinu nepřízně doby (hmotné tisně, duševního neklidu a p.) na zdravotní stav lidu, zejména na jeho úmrtnost.*) Tuberkulosa, srovnáváme-li ji s lety bezprostředně předchozími, v r. 1914 a 1915 stoupá jenom co do podílu na celkové úmrtnosti. Pokud však jde o poměrné její číslo vzhledem к počtu obyvatelstva, i když proti r. 1913 stoupá, přece nedosahuje ještě čísla z r. 1911. Teprve v prvém čtvrtletí 1916 je číslo úmrtnosti tuberkulosou

1 absolutní (ač obyvatelstva ubylo) i relativní ovšem — jak co do podílu na všech úmrtích, tak v poměru к počtu obyvatelstva — větší než ve stejné periodě r. 1911. Sebevražednost v občanském obyvatelstvu nejeví v sledovaném období stálé tendence: kolisá dle let i čtvrtí roku (u srovnáni se stejnými ročními obdobími r. 1911), ale v celku je i tu poslední dvouletí příznivější než byl i r. 1911 i r. 1913. Sebevražednost ve vojsku, pozorujeme-li ji po čtvrtletních obdobích posledních dvou let, je ještě v prvém pololetí 1914 jen o polovici, nejvýše jednou tak značná jako sebevražednost občanstva; v dalšich obdobích 1914, 1915 a 1916 však stoupá a je stále větší (třikrát až devětkráte) než v občanstvu. U srovnání však s předchozími lety teprve r. 1915 převyšuje její číslo cifru z r. 1911 (v r. 1914 je ještě nižší); ovšem proti poměrně nízkým číslům r. 1912 a 1913 je číslice r. 1915 dosti vysoká (dvou- až dvou a půl násobná). Dětská úmrtnost za dob hospodářsky nepříznivých stoupává. Ale léta 1914 a 1915 i v tom směru jsou příznivá a vykazují kolísající pokles a to jak po čtvrtletích tak i u srovnání s r. 1911 а 1912. R. 1911 zemřelo 1780 dětí do 2 let, t. j. 22-82% všech úmrtí, r. následujícího 1650 t. j. 21-71%; r. 1914 však jen 1144 t. j. 17'33% a roku loňského 1008 t. j. 14'82%; v prvých třech měsících letošních připadalo jen 12'77% všech úmrtí na děti do 2 let. Menší kvóta děti do 2 let mezi zemřelými je ovšem z části dána menší kvótou této věkové vrstvy ve všem obyvatelstvu (jež je následkem sníženého počtu porodů). Pokud jde o tabulku přírostu (o němž, co třeba, bylo řečeno již svrchu), jsou čísla o počtu obyvatel pro r. 1911 a 1912 vzata ze statistické ročenky pražské, kde jsou označena za vypočtená, čísla další z Týdenních zpráv, kde neudáno, jakým způsobem k nim statistická kancelář dospěla (jsou-li vypočtena nebo zjištěna).