nutno ěítati i všechny případy, udavší se v zemské porodnici, z nichž bývá velmi citelná část t. ř. přespolních: v r. 1911 bylo jich 15'30/0 všech porodů, nastavších v Praze, r. 1912 pak 17'06°/0. Nutno to bylo proto, že jinak nebylo lze dojiti к číslům porodů, stanoveným jednotně pro všechna pozorovaná léta. Ročenka statistická čítá totiž porodnici za bydliště matek pouze v těch případech, když před přijetím do ústavu bydlily jinde než v Praze nebo v obcích spojených; týdenní zprávy však rozlišují jenom porody v jednotlivých městských částech a spojených obcích a porody v porodnici, při čemž ■dle výše čísel se zdá, že jsou tu započteny všechny porody, udavší se v porodnici, tedy i rodiček, bydlivších v pozorovaných obcích. Ze u porodů nemohly býti čítány pouze případy domácí, nemá v celku významu; neboť snahou provedeného statistického zobrazení nebylo ukázati ve vytčeném období pohyb obyvatelstva pražského, nýbrž na pražském přiklade postihnouti vlivy mimořádných událostí naší doby na porody a úmrtí vůbec.

Ovšem třeba pamatovat, že v počet vzaty i všechny případy z porodnice, jednak pokud jde o poměr porodů manželských a nemanželských, jednak pokud jde o stanovení přebytku (úbytku) živě narozených nad zemřelými. Je bez pochyby, že největší část porodů, udavších se v porodnici, jsou porody nemanželské, tak že započtení porodnice citelně působí na poměr mezi porody manželskými a nemanželskými v Praze. Tak na př. v r. 1911 bylo, včítáme-li případy z porodnice, manželských porodů 71'04% -všech, bez porodnice však 78'58°/0; v r. 1912 s případy z porodnice bylo ze všech porodů 72'27°/о manželských, bez porodnice 82'84°/0. Neméně působi vřazení porodů z porodnice v naše čísla tam, kde jde o stanoveni přirozené měny: za toho postupu isčítacího v r. 1911 byl přebytek živě narozených nad zemřelými 1987, t. j. v °/0o obyvatelů 4"19; čítáme-li však pouze porody a úmrtí domácí (bez přespolních v porodnici), bude přebytek jen 511 t. j. v %o obyvatelů 1'08; v r. 1912 je rozdíl ještě značnější: bez porodnice klesne přebytek s 1978 (t. je v °/00 obyvatelů 4'1) na 376 t. j. 0'78 %[>•

Připojené tabulky byly sestaveny dle let. Pro poslední dvě léta propočteny však byly i po čtvrtletích (t. j. po 13 týdnech), aby bylo patrno, zda a pokud výjimečné vlivy doby účiny své udržují stabilně bez kolísání, nebo je i stupňují.

Porodů ubývá absolutně, což je pochopitelno při celkovém úbytku obyvatelstva, způsobeném dočasným vystěhovalectvím (odchodem mužů do pole, odjezdem mnohých jejich rodin na venkov). S desíti tisíc devadesáti porodů v r. 1911 dospěl r. 1915 к 6808 porodům; bylo-li r. 1911 porodů na ÍOOO obyvatelů 20'94, bylo jich po stálém pozvolném klesání r. 1915 jen 13'52°/00. Při tom však je počítati s tím, že „Týdenní zprávy" až do konce r. 1915 počítají se vzrůstem obyvatelstva Prahy a spojených obcí a teprve v r. 1916 (v březnu) konstatují úbytek obyvatelstva: pokles jeho na 448.703. Lze však míti za to, že ubývání dělo se již od druhé polovice 1914: přebytek domácích živě narozených nad zemřelými je v Praze vždy nepatrný, přistěhovalectví jistě značně pokleslo (přistěhovalectví z krajin postižených válkou bylo tak krátkodobé a rázu tak mimořádného, že zde lze asi od něho odhlédnouti) a dočasné vystěhovalectví (z důvodů již vzpomenutých) dálo se v posledních dvou letech postupně. Ale i když bychom počet obyvatelstva, udávaný pro březen 1916 přijali již pro r. 1915, došli bychom к počtu porodů 15"17°/ooi tedy к poklesu sice mírnějšímu, ale stálému a přece citelnému. Srov-náváme-li počet porodů dle čtvrtletí posledních dvou let se stejným vždy ročním obdobím 1911 — mimo jediné, výjimečné stoupnutí v prvé čtvrti 1915 — nalézáme stálý pokles, vždy více a více se stupňující. V prvých třech měsících 1916 je porodu bezmála o 40% méně než bylo ve shodném ročním obdob! před 5 lety; obyvatelstva však od doby té ubylo jen as! o 7%. Nepoměr zdá se značný, ale je ve skutečnost menší; neboť úbytek týká se hlavně obyvatelstva mezi 20 až 50 tým rokem (t. j. oby-