str. 243
L. Manouvrierovi a R. Verneauovi — shrnuje a uceluje tu výsledky četných svých starších monografií o prehistorických nálezech švýcarských, doplňuje je studiem materiálu recentního a pozorovaním a měřením současného obyvatelstva hlavně při odvodech a ve školách. Srovnávaje tato domácí data s výsledky antropologického badání v ostatní střední Evropě, hlavně Německu a Francii, líčí nám Schwerz po stránce fysické obraz obyvatelstva, jež od nejstaršich dob až po dnešní den na půdě švýcarské se vystřídalo. — Pro starší a mladši paleolit není ve Švýcarsku materiálu kostrového; jen nálezy rozmanitých nástrojů kamenných a kostěných v těchto nejstaršich vrstvách svědčí o existenci člověka. Z podobnosti těchto předmětů s nálezy německými a francouzskými soudí autor na podobnost, ne-li totožnost rasy v celé této oblasti, tedy na př. i na existenci člověka neanderthalského ve Švýcarsku. Nejstarší spolehlivě ověřené nálezy kostrové jsou původu teprve neolitického. Tyto kostry jsou zajímavé proto, že jsou poměrně velmi malého vzrůstu. Autor však se nedomnívá, že by bylo nutno usuzovati z toho hned na rasu pygmeů, trpaslíků; je přesvědčen, že tento malý vzrůst možno docela dobře vysvětliti těžkým existenčnim bojem tohoto lidu, strádáním a nemocemi, jež ostatně i jinak zůstavily stopy na kostech. Potom nastupuje doba bronzová a obyvatelstvo kolových staveb, zajímavé zvláště kulturně. Prvním kmenem historickými prameny doloženým jsou však teprve Helvetiové. Velkého významu mělo pro Švýcary vniknuti kmenů germánských Burgundů na z. a Alamanů na v. Sledu-jeme-li tuto německou invasi od této doby až po dnešní den kulturně i antropologický, vidíme, že na západě Burgundové velmi záhy přijali starou kulturu domácí — nálezy západošvýcarské jsou vždy mnohem cennější a bohatší než východošvýcarské — a také fysicky splynuli s domácím obyvatelstvem; to je dnešní francouzské Švýcarsko. Na východě Alamanové podrželi si vlastní kulturu i jazyk, ale čistého typu germánského nezachovali; i tu pronikl starší element alpinský. — To jsou hlavní výsledky knihy Schwer-zovy, cenné také metodicky. Mimo to jsou tu důležité stati o vzrůstu švýcarské mládeže, kretenismu, degeneraci a j. Jednotlivé závěry jsou provázeny četnými ilustracemi náčrtky a diagramy. Chtk.
@---------------------
NĚKOLIK DAT O MĚNĚ PRAŽSKÉHO OBYVATELSTVA V POSLEDNÍM PĚTILETÍ.
Sestavil Aug. Žalud.
Velké přesuny obyvatelstva, které způsobily i v zemích, bezprostředně válkou nepostižených, události posledních dvou let, nemohou zůstati bez účinu na měnu obyvatelstva a to nejen, pokud je způsobována odchodem mužů do pole, nýbrž i na měnu přirozenou, danou rozdílem mezi počtem porodů a úmrtí. Zjistit včas, zda a jak v uvedeném směru působí výjimečné poměry, v nichž se nyní ocitlo evropské lidstvo, je dů-ležito i proto, je-li účin mimořádných vlivů nynější doby tuze nepříznivý, aby se záhy pracovalo к nápravě, i proto, aby zjištěním skutečných poměrů bylo čeleno prepiatemu škarohlídství.
Ze statistických údajů, týkajících se českého národa, přicházejí dochvilně „Týdenní zprávy statistické kanceláře kr. hl. města Prahy a spojených obci," jež obsahují nej-důležitějši data o porodech a úmrtnosti. Zprávy podávají data o Praze (všech 8 jejích částech) a o 5 hlavních předměstích: Karlině, Smíchově, Vinohradech, Vršovicích a Žižkově. Užito jich bylo v připojených tabulkách (I—V) pro léta 1913—1915 a prvou čtvrt (13 týdnů) r. 1916. Pro léta dřívější byla pramenem ročenka „Statistická zpráva kr. hl. města Prahy a spojených obcí" za r. 1911 a 1912. Data odtud vzatá týkají se t. zv. domácího obyvatelstva Prahy a spojených obci; pouze pokud jde o porody, bylo
|
