Tak jako v obdobném oddílu šestém, kde běželo o typ „vejra", proberu i zde ty tance, v nichž se vyskytuje pouze typ „Jidáše", kombinován (složitějším způsobem) se sousedskou, s obkročákem nebo posléze se „zakončením sousedskou". Jedinou odůvodněnou výjimku učiním na konci.

a) Nejprve máme tance, jež začínají tímtéž význačným rušným obkročákem, jako latovák př. XLVI. Patří sem „vrták" Hol. V. 277 a kozel, řečený „kaprál", C. L. 1894, 442 nah. Jsou to vzájemné melodické varianty. Forma je dvojdílná. V prvním dílu jsou nejprve Čtyři takty obkročáku tak jako na začátku př. XLVI., ale pak dva typy „Jidáše" za sebou; je tedy druhý čtyřtaktový úryvek obkročákový vynechán. V druhém dílu je nejprve osmitaktová vložka obkročáková, založená na témž motivku, který jest v prvních dvou taktech druhého dílu př. XLVI., a pak následují zase dva typy „Jidáše" jako v dílu prvním. Rytmické schéma jest

Oba tance třeba si opraviti dle prav. I. Tanec z C L. je nad to značně pošramocen i melodicky. Především je do G-dur, t. j. má míti předznamenaný jeden křížek. Za druhé — spokojíme-li se jen s naprosto nepochybnými opravami — má míti poslední notu prvního i druhého taktu (dle originálu čítáno) d (nikoli c), a všechny noty taktu pátého (zase dle originálu) o tón výše, jako jsou v obdobném taktu patnáctém. Pravděpodobně však má býti též poslední nota taktu čtvrtého a čtrnáctého h (nikoli a) a takty: třetí, šestý, třináctý a šestnáctý mají vesměs zníti d h c a (nikoli h a h a). Tato poslední oprava platí nejspíše i pro zápis Holasův (g e f d místo f d e c, jeť tento tanec v C-dur) z důvodů harmonických, a ve shodě s tancem mým (př. XLVI.) i s dalším variantem z Hořicka.

Tímto variantem jest matenik Hoř. 41, t. řeč. „Zouvák" či „Rych-novka", který třeba — u zápisů Rubličových výjimečně — opraviti dle prav. I. Liší se od předešlých v podstatě jen tím, že úvodem má osm taktů obkročáku (nikoli čtyři), pročež je forma jeho souměrnější:

Motiv začátku jest poněkud jiný než u předešlých, ale též rušný. Je příbuzný motivku prvního taktu „krávy" (viz př. XXXI.).

b) Zcela jiným motivkem začíná několik dalších tanců. Melodicky se shoduje s vložkou tance př. XXII,, nabývá však tečkovaným rytmem úvodním energičnosti. V ostatním materiálu motivickém se tyto tance s předešlými shodují. „Směsek" Chr. 494 nah. má rytmické schéma totéž jako předešlý matenik Hoř. 41 a v druhém dílu je shodný s Č. L. 94, 432. Jednodílný „klatovák" Chr. 470 nah. jest melodický variant první části směsku Chr. 494, takže jeho schéma netřeba vypisovati.