V obou tancích těchto vyskytuje se zase chyba, o níž jsem promluvil v předešlém oddílu (7 c), že totiž jsou dvojdobé takty „Jidášových" typů nedůsledně s ostatními dvojdobými takty notovány ve čtvrtkách. U tance Chr. 494 platí to také o celé dvojdobé vložce. Opravíme tedy oba zápisy tak, že vše, vyjímajíc právě vytknuté takty, přepíšeme notami dvojnásobného trvání.

Odlišné schéma rytmické má dvojdílný „latovák" Chr. 482 nah. V obou dílech, navzájem téměř stejných (až na poslední dva takty) objevuje se po osmitaktovém úvodu jen jeden typ „Jidáše". Mohli bychom to (jako v oddílu 5 c) zváti „zakončení Jidášem":

Celý tanec, motivicky s předešlými příbuzný, je zapsán notami polovičního trvání. Tolikráte již vytknuté dvojdobé takty „Jidáše" jsou v tomto tanci notovány rytmicky správně a s ostatními dvojdobými takty důsledně, což zase svědčí pro příslušné naše opravy u tanců předešlých.

c) Konečně patří sem „klatovák" Chr. 472 nah., který pojí typ „Jidáše" s typem „zakončení sousedskou". Ale v těsné souvislosti motivické s ním jsou dva krásné „latováky", jež jsem zapsal na Zehuňsku. Uvedu je proto s ním zároveň, ač by jinak do tohoto oddílu nepatřily, ježto se v nich objevuje i typ „višně". Oba moje tance, vzájemné varianty, jsou dvojdílné. V prvním dílu mají čtyři typy jidáše, motivicky vespolek příbuzné. V druhém dílu jsou tři typy „višně", taktéž vespolek příbuzné, a po nich jeden typ „Jidáše", shodný se závěrečným typem dílu prvního. Rytmické schéma obou jest: