který se opakuje), druhý díl osm taktů obkročákových, třetí díl zase čtyři takty sousedské. Schematicky (tanec třeba opraviti dle prav. i):

8 s | 8 о | 4 s

Jak patrno, došli jsme takto až к tancům, jež prostě mění takt v celých oddílech, к tancům, o nichž byla řeč v II. kapitole této studie. Zásadní rozdíl je ovšem ten, že tance v II. kapitole uvedené mění zároveň i tempo, kdežto tyto naše tance tempa nemění. Ale bezpečně to lze tvrditi jen o všech sedmi „kucmoších", o jejich prodlouženém variantu Chr. 468 dole (v těch všech totiž vystupuje ještě typ vejra) a pak o trojdílném směsku Hol. V. 165, naposled uvedeném. O obou tancích prostě dvojdílných, jichž schémata jsme výše naznačili pouhým číslováním (Chr. 469 a 471 dole) nelze toho s naprostou určitostí říci a je možno, že tempo druhého (trojdobého) dílu jest rychlejší než prvního. Předpisy o tempu, v zápisech učiněné (u Chr. 469: Rychle -Živě. U Chr. 471: Rychle-Velmi rychle) nám toho nerozhodnou, ježto se vyskytovaly zcela neprávem i u mnohých tanců předešlých. Ale musíme aspoň připustiti, že je možno tak je hráti, zpívati i — t a n-c o v a t i.

Naopak zase musíme říci, že na př. u „směsku" G. L. 1900, 148, který jsme uvedli v II. kapitole mezi tanci, střídajícími v celých oddílech pochod a sousedskou, není tak zcela jisto, zdali mění díl od dílu i tempo. Snad v tomto tanci zůstává tempo (t. j. základní doba čtvrťová) stejné — trioly v tanci přicházející tomu neodporují, s těmi jsme se u našich tanců také již setkali a ještě setkáme. Pak bychom jej musili opraviti taktéž dle prav. I; poněvadž pak pochod a obkročák se v podstatě neliší, bylo by schéma tohoto tance z C. Lidu:

8 о | 6 s

tedy podobné schématům zde uvedeným. Tanec ten bychom musili pak zařaditi sem.

Podobně je tomu u tance EN. 416, jejž uvedu na tomto místě. Tento tanec, jehož známý text jest:

má dva díly, z nichž první je dvojdobý, druhý třídobý. Podle Waldaua (Böhm. Nationaltänze I. 30), jenž uvádí hořejší text v překladu, slul tento tanec „Kalhoty" a tančil se v prvním dílu pochodem s poskoky v druhém dílu po způsobu „valše francais". To jsou varianty obkročáku a sousedské ajepravděpodobno, že se tempo v obou dílech tance neměnilo. Rytmické schéma, přepíšeme-li druhý díl melodie Erbenovy čtvrtkami místo osmin (nikoli však dvojdobý díl první, ten zůstane tak rychle, jak je notován) bylo by obdobně předešlým:

8 o | 8 s

Ale ovšem by bylo též možno, že se tempo díl od dílu měnilo; pak by tento tanec patřil do кар II. a to právě к výše zmíněnému „směsku" Č. L. 1900, 148.