str. 373
zakresleny jsou německé kolonie a pod. Stejně tomu je v Poznaňsku, Ruském Polsku a Rusku, kde zvláště překvapuje ohromná německá oblast jv. od Saratova. Také německé ostrovy v Uhrách nejsou tak kompaktní, jak z mapy možno vyčisti. Na Balkáně naznačena je hranice albánská na úkor národnosti srbské, bulharská v neprospěch turecké; Makedonie je bulharská. Také rumunská oblast zabíhá na východě neobyčejně hluboko do ruské. — Cena mapy ie velmi malá, 2 M. Chtk.
@---------------------
Alte und neue Lieder mit Bildern und Weisen. 1.—4. Heft. Leipzig Inselverlag. S. a.
Světová válka zvýšila všude zájem o domácí umění mimo jiné též o lidovou tradici a voláni po svérázu, heslo: „Ke kořenům!", které se ozvalo též u nás, v různých obměnách zní po celé Evropě. Svaz německých spolků pro lidovědu chtěje posíliti toto hnutí vydává v úhledných sešitcích nejen lidové písně ale i skladby umělých básníku XVIII, a XIX. stol., z nichž mnohé znárodněly, jakož i ukázky válečné poesie nynější.
Redakci sbírky vedou přední odborníci J. Bolte, M. Friedlaender, ]. Meier, Fr. Panzer a M. Roediger. 4 svazečky obsahují celkem 99 písni s nápěvy. „Deutsches Volks-liederchiv" (Freiburg i. Br.) připravujíc! sbírku německých písní vojenských, zpívaných v nynější válce, ke každému sešitku uvedené sbírky přikládá podrobný dotazník, který zde s části v překladu otiskuji vynechávaje podrobnosti jednotlivých otázek. 1.) Které pisně zpivají se ve Vašem oddilu? 2.) Pozoroval jste, že některé písně zpívají se výlučně jen ve Vašem oddilu, (pluku)? 3.) Maji určité druhy zbraní (pěchota, delostrelectvo atd.) své zvláštní písně? 4.) Všiml jste si, že některé písně, známé z garnisöh v poli se nezpívají? 5.) Pozoroval jste, že lidé z různých krajin zpívají též různé písně? 6.) Pozoroval jste, že písně zpívané na počátku války nyní se již nezpívají? Objevily se nové písně? 7.) Které pisně zpívají se na pochodu? 8.) O zpěvácích. Stáří, vzdělání, zaměstnání. 9.) Zvláštnosti při zpěvu (opakování slov, vsouvání refrainu atd.) 10.) Kdy a jak často zpívají se pisně „Die Wacht am Rhein", „Deutschland über alles" a j. 11.) Zplvají-li se písně duchovní, chorály atd. též mimo bohoslužbu. 12.)—13.) Zdali byly skládány písně též od vojáků a jak se skládání toho druhu šířila. 14.) Jaký je vztah к písním cizim v území nepřátelském. Vnikají-li cizí prvky jazykové do písní německých, zpívaji-li vojáci cizí písně, přejímá-li domácí obyvatelstvo písně nebo nápěvy německé atd. — Jak patrno, dotaznik jest velmi důkladný a lze si jen přáti, aby archiv dostal hojně odpovědí. J. H.
@--------------------
ZPRÁVY O MUSEÍCH A SPOLEČNOSTECH NÁRODOPISNÝCH.
Arch. Václav Roštlapil dovršuje na podzim 1916 šedesátý rok svého života, jehož všechnu práci a ušlechtilé, vzácné snahy věnoval českému uměni stavitelskému a českému musejnictví. Záhy obrátil svoji pozornost a práci i к stavebnictví musejnímu a ovšem i к otázkám a potřebám musejní instalace. Absolvovav r. 1879 odbor architektury na české technice v Praze a studovav v 1. 1881—1884 na akademii výtvarných umění ve Vídni súčastnil se r. 1884 konkursu na plány pro museum království Českého, při čemž získal čestné uznání. Ač nenabyl příležitosti, aby některou velkou stavbou uplatnil své zkušenosti a znalosti z oboru musejního, — (z veřejných staveb jeho dílem a památníkem v Praze jsou např. budova Akademie hr. Straky, budova umělecké akademie, ústavní kostel v Bohnicích a m. j.) — přece uchoval si živý zájem pro otázky musejní, jejž projevoval svou účastí při Národopisném museu českoslovanském. К museu tomu poutal ho i dobrý smysl a opravdové pochopení pro památky lidového umění. Účastnil
|
