str. 372
i tu počítati s danými poměry a proto charakteristika jest velmi kusá: Sevčenko jest mu především autorem Kavkazu a básní podobného směru, ačkoliv ideový základ poesie Sevčenkovy vynikne teprve tehdy, vzpomeneme-li si, že jest též tvůrcem J. Husa a Hajdamaků. Připojené ukázky překladů jsou velmi zdařilé. J. H.
@-----------------------
Rübezahl im Lichte seines Namens. Ein Beitrag zur deutschen Wortforschung und Sagenkunde von Adolf Moepert. Breslau 1916, str. XII. -f- 123.
Spis. rozebral kriticky všecky dosavadní výklady jména horského ducha krkonošského — výklad Jos. Koláře svého času v Č. L. podaný byl mu ovšem neznám, a není toho litovati. Podává pak zajímavý pokus o nový výklad, a opírá se při tom na nejstarší zápisy tohoto jména: Ruhebezal, Rupicina, Rouzivall. Německého původu jest prý pouze první část jména ru, r ü h, které se zachovalo v celé řadě jmen a slov a bylo v středověku patrně epitheton velmi oblíbené. Druhá pak část jest původu románského, Ruhebezal jest z Rú Capezzale „Peltzmiitze", a horský duch byl tu stejně pojmenován, jako jiný slezský duch „Mezagotl", t. j. Miitzengottel, jako Kobold, pův. Kabold jest „Kappholde" „des unter der Kutte Verborgene" a vůbec dle mínění spisovatelova většina mytických postav německých jest pojmenována dle obalu „Umhüllung". Horský duch tento byl zanesen z alpských zemí do německých hor, nejdříve do Harcu horníky italského neb furlanského původu, potom také mezi německé obyvatelstvo Krkonoš. Stykem horníků a domácího lidu vyvinul se jakýsi prý smíšený jazyk a jméno německo-romanské. Záhy to jméno stalo se nesrozumitelným a proto bylo různě pozměňováno.
Duchaplný tento výklad nalézal by oporu, kdyby se dokázalo, že italští horníci skutečně v Krkonoších dolovali a že byl Rybrcoul původně horským duchem, ochraňujícím poklady, zlato v hlubinách horských skryté. Ale prvé spisovatel vůbec neukazuje a o vlastní povaze Rybrcoulově tvrdí sám, že žil nad zemí, ne pod zemí (v hornich dolech), že to byl mocný nadzemský duch, který panoval nad dalekými kraji horskými a ovšem také pod zemí projevoval svou moc ... a především i hlavně projevovala se jeho moc v působení na počasí, ale takového ducha sotva vyvolávali a stvořili italští horníci, strašíce domácí lid.
Spis vykládá něm. název Riesengebirge, první část toho jména ríse, sthn. r i s a znamenalo závoj, tedy pohoří závojem (mlha, oblak) zahalené. Totéž by dle něho znamenal také český název Krakonoš, v jehož první části shledává něm. „Krage" límec. Jako název Sněžky „Riseberg" doložený 1546 přenesen na celé horstvo, taktéž české jméno vrchu nad Labským dolem. Později snad jméno zčeštěno v Krkonoše (pols. Karkonosze uvedené od spis. místo českého jména jest špatně zpolštěný název českého.)
Horský duch krkonošský byl již v dávných dobách uctíván lidem pod jinými jmény, od německých přistěhovalců přejat od staršího obyvatelstva slovanského, a byl pak více méně spřízněn aneb rovný nejvyššímu germánskému bohu Wuotanu. jpa.
@-----------------------------
Prof. Dr. V. Schäfer, Karte der Länder und Völker Europas III. Auflage 1916. Válečné události vyvolaly řadu národopisných map; některé jsou práce opravdu cenné (na př. publ. v Petermanns Mitteilungen), jiné jsou práce na rychlo napsané a tendenční. Výše uvedená mapa náleží jistě do skupiny druhé. — Hlavní obsah stručného úvodu, kterým autor mapu doprovází naznačuje, jak nesnadným je problém národnostních států ve střední a východní Evropě, a jak vynikajícím státotvorným a kulturním živlem v těchto krajinách je kmen německý. Mapa (1:4,000.030) provedena je velmi pečlivě, ale hranice národnostní zkresluje. Tak v Čechách stlačena je hranice národnostní zvláště na severu, ostrov budějovický a ještě více jihlavský jsou neobyčejně zvětšeny, na Pardubicku
