str. 380
pro čtyry ročníky 1870—1873 mapku Rakouska-Uherska s označením výšky mladíků к odvodu se dostavujících ve větších vojenských teritoriích, která byla také od Ripleye a Denikera zužitkována, a P. Myrdacz3) předložil VI. mezinárodnímu kongresu pro hygienu a demografii ve Vídni roku 1887 mimo jiné také mapku, znázorňující poměr osob pro nedostatečnou výšku tělesnou u odvodů odmítnutých a to pro leta 1870—1882; avšak práce ty nevyčerpávaj í látky a jsou zastaralé. Mimo to máme samostatná měření vrchního štábního lékaře Weisbacha4), ale tato týkají se vojáků již vojenskou službu konajících a tudíž již jakéhosi výběru mužského obyvatelstva. Tím zdá se býti následující práce odůvodněna, v které jsem sestavil příslušné výpočty pro země české.
Jelikož číslice od roku k roku poněkud kolísají, což má zvláště pro méně silně zastoupené skupiny výškové význam, shrnul jsem výsledky pro posledních 6 let, t. j. pro leta 1889—1894, v nichž byly odvody stejným způsobem prováděny, když roku 1889 poprvé byla stanovena minimální míra tělesné výšky pro muže к nošení zbraně schopné 153 cm, kdežto před tím platila míra 155"4 cm.
Ve vojensko-statistických ročenkách rozeznává se 8 skupin výškových ; první obsahuje osoby s tělesnou výškou do 153 cm, druhá s výškou 153 a 154 cm. Následující zahrnuje 6 výškových jednotek (155—160 cm), další čtyři po pěti (161—165, 166—170 cm atd.), poslední pak všechny výšky od 181 cm výše. Pro posouzení celých sérií jest důléžito si zapamatovati, že skupiny nejsou stejnocenné.
Materiál jest uveden dle „vojenských území" (teritoriálních okresů). Království České jest rozděleno na dva teritoriální okresy: pražský a josefovský, kdežto Morava a Slezsko tvořily roku 1889 jediný teritoriální okres brněnský. Po roce tom jsou doplňovací okresy tohoto teritoria rozděleny a přiděleny teritoriím vídeňskému a krakovskému. Sumární číslice, které pro Moravu a Slezsko uvedu, zakládají se tudíž na datech pro toliko jediný rok.
Následující tabulka podává počet osjob první třídy stáří, tudíž 201etých, které se v letech 1889—1894 v Čechách к odvodu dostavily, a to dle stanovených skupin výškových.
3) Myrdacz P.: Die Verbreitung der zu Kriegsdiensten untauglich machenden Gebrechen der Wehrpflichtigen in Österreich-Ungarn. — VI. Internat. Kongreß für Hygiene und Demographie in Wien 1887. Arbeiten der demographischen Sektion, Heft Nr. XXV.
4) Srv. zvláště práci A. Weisbacha: Die Herzegowiner verglichen mit Cechen und Deutschen aus Mähren. — Mitteilungen der anthropologischen Gesellschaft in Wien. Supplement II, 1889.
