str. 379
niékými padělky, klasickými pracemi prohloubil naše vědomosti o husitství a Jednotě bratrské — není to symbol oné pronikavé změny v nazírání na české dějiny, kterou v podstatě provedl svým dílem již Palacký? Proti nekritickému kultu mlhavého pohanství a domněle starobylé svérázné vzdělanosti, znovu bylo zdůrazněno, že vrchol českých dějin třeba hledati ve stoletích XV. — XVl., v jejich mravní velikosti a hluboké práci myšlenkové. Gollův postup v otázce rukopisné a jeho ostatní práce vědecká jsou výstižným podobenstvím tohoto hodnocení naší historie. —
Svéráz Gollovy osobnosti tkví především v tom, že umělec souladně doplňuje kritického badatele. Jemný vkus umělecký vedl jej ke studiu lidové poesie slovanské, mimo jiné též maloruské, jíž věnoval stať „O národní poesii ukrajinské" ve Květech 1868, otisk přednášky proslovené v Uměl. Besedě. Vystihl tam půvab maloruské krajiny oduševnené melancholickými tradicemi veliké minulosti, pochopil kouzlo stepní přírody v jitřní svěžesti jarní, v parném létě i v zimních metelicích. Český básník šel po stopách polských romantiků, avšak unikl jejich jednostrannosti — chránili jej nejen Gogol, ale i vlastní umělecký takt a hluboké vzdělání historické. Náladové studie krajinářské, jakož i črty ze života lidového vhodně doplňují přebásnění ukrajinských písní (celkem 22); v nich předevšírp tkví význam této stati neprávem zapadlé, neboť od dob Celakovského nebylo v naší literatuře pokusu o výbor z poesie maloruského lidu. Avšak Celakovskému byly přístupny prameny nevalné hodnoty, po něm najdeme jen ojedinělé zdařilé pokusy (Havlíček, Erben a j.), překlady ve statích Pervolfowých (Obrazy života), po stránce umělecké nijak nevynikají a kromě toho omezují se pouze na některé skupiny dum. Göll podal ukázky všech druhů od kratičkých písní až к dumám a duchovním „vyršům" a jeho překlady plně vystihují jemnou básnickou krásu originálů. К Historickému rozboru druží se překlady maloruských písní — к vědeckému činu, cenné dílko umělecké: tedy i v našem národopise uplatňují se obě základní složky bohaté individuality, kterou dějiny české kultury řadí mezi zjevy vůdčí.
Jiří Horák.
tělesná výška obyvatelstva v zemích českých dle výsledků měření při odvodech.
V ročenkách „Militärstatistisches Jahrbuch", které z nařízení с. a k. ministerstva vojenství za leta 1870—1894 byly vydávány1), jsou ve zprávách o výsledcích odvodů branců také příslušné záznamy o tělesné výšce osob к odvodu se dostavivších, odvedených i neodvedených, které nebyly vědecky náležitě využitkovány, ačkoliv umožňují nám učiniti si dobrý obraz o tělesné výšce obyvatelstva v jednotlivých odvodních okresích a celých zemích. V. Gehlert2) sestavil sice dle nich
1) Militärstatistisches Jahrbuch für das Jahr 1870 (et sequ.). Über Anordnung des к. u. k. Reichs-Kriegs-Ministeriums bearbeitet und herausgegeben von der III. Sektion des technischen Militär-Kommandos Wien, 1872 (až 1896).
2) Göhlert V.: Über Anthropometrie im Allgemeinen und insbesonders über die Körperlänge nach der ethnographischen Verschiedenheit der Völker der Osten. ungar. Monarchie. — Mitteilungen der к. u. k. geographischen Gesellschaft in Wien, 1881. XXIV. Bd., р. 378.
|