Z přehledu toho jest patrno, že od třídy к třídě mladíků malého vzrůstu poměrně (dle promillové číslice) přibývá a naopak vysokorostlých ubývá. Jen kdybychom měli po ruce měření vojínů po dobu jich služby vojenské, podávala by nám jakýsi obraz vzrůstu mladého muže v těchto letech, ačkoliv by ani tento výsledek neodpovídal celkovému průměru, jelikož by šlo jen o mladíky zdatné, zvláště vybrané.

V této kapitole závěrečné proberu otázky rázu přehledného, po případě statistického, s důsledky, jež z nich plynou. Povšimneme si blíže těchto věcí: 1. způsobu, jak se naše tance tančí, se všemi obměnami, 2. podrobného názvosloví tanců, 3. místního rozšíření našich tanců v Čechách, 4. proměnlivých tanců mimo Čechy. Odtud budeme moci rozsouditi původnost našich tanců českých.

Základní způsob tančení vyložil jsem v úvodních kapitolách, v nichž jsem stanovil povahu našich tanců. Jsou to tance, střídající — při stálém tempu — takty dvojdobé a trojdobé; tomu odpovídá střídání kroků obkročákových se sousedskou. U leckterých tanců vyskytují se menší nebo větší obměny a odchylky od tohoto základního způsobu tančení, o nichž teď promluvíme.

Sbírky, z nichž jsem čerpal látku pro tance s proměnlivým taktem,, poskytují v hojné, ač nestejné míře i popisy, jak se jednotlivé, tance tančí. Sbírky Rittersberkova a Erbenova popisů vůbec nemají. V Českém Lidu a v Chrudimsku-Nasavrcku jsou popisy všech tanců, a to velmi