podrobné, u každého tance zvlášť. Sborník Hořický má popisy tanců ve zvláštním článku (J. M. Hynek) na str. 412, ale právě „mateníky" jsou tu popsány jen některé a většinou zmateně a povrchně.

Sbírka Holasova má popisy u většiny tanců, ale zpravidla jen zcela stručné. Podáváť Holas v dílu V. (Chrudimsko a Polabí) na str. 84—86 všeobecný přehled způsobu tančení, o ten se pak opírá. Nazvati jej „soustavným", jak Holas činí, ovšem nelze. Jsou tu popsány pouze prvky taneční t. j. kroky, a to ještě neúplně, nepřesně, ba nesprávně. Pod heslem „okročák, skočák, natřasák" popisuje kroky, jimiž se naše tance tančí, přiřazuje však k tomu ještě „směsek" jako „spojení okročáku, skočáku, natřasáku a valčíku", což jest, jak patrno, logicky nepřesné, neboť nelze přiřaďovati tanec ke krokům (kombinaci к prvkům). Za to neuvádí mezi tanečními kroky „vrták", ba tvrdí dokonce (str. 86), že „vrták tak jako směsek (a kozel) je vlastně kombinace nejméně dvou různých tanečních kroků a nikoli prvek". Tomu není tak. Svědčí proti tomu nejen oba „vrtáky" Erbenovy, veskrze dvojdobé (Holas je odbývá poznámkou, že si je musíme vykládati jako „směsek, jehož složení určitěji ovšem neznáme"). Svědčí proti tomu mnoho popisů našich tanců v C. Lidu a v Chrudimsku, kde se výslovně pro některé takty {ance předpisuje taneční krok „vrtáka" (v Chr. 508 je tento krok i popsán), ale svědčí proti tomu známý nám lidový popis „klatováka", který najdeme i u Holasa (V. č. 133), takže si ho mohl povšimnouti:

Zeje „vrták" tanec, tančený veskrze týmž jedním, tedy „vrtákovým" krokem, je jisto a obecně známo. Holasa svedla ku popření toho okolnost zcela bezvýznamná, že totiž se tu a tam proměnlivý tanec nazývá „vrtákem". Proč? Poněvadž se v něm někdy — místo obkročákovým — tančí vrtákovým krokem. Stejně se nazývá v jiných případech „obkročákem", čehož doklady najdeme i u Holasa samého (proměnlivé tance z Domažlická) a což také Holas uvádí. Přes to nepopřel obdobně, že existují obkročáky tančené veskrze týmž krokem a že tedy existuje „krok obkročákový" jako prvek. Naopak jej sám uvádí s poznámkou, že je „vždy % taktu."

Kritisovaný65) „všeobecný popis" Holasův způsobil, že jeho popisy tanců mnohdy jsou šablonovité, uvádějíce stereotypně „3Д takt valčík, 2/4 obkročák". Shoduje se to ovšem s tím, co jsem označil jako hlavní způsob tance proměnlivých tanců; ale moje studie jest souborná a běží jí v prvé řadě o vytčení společných znaků, kdežto sbírka Holasova chce podávati materiál, pročež u ní záleží na odlišných podrobnostech. Nelze na př. ani stanovití, kde popisuje Holas podle skutečného pozorováni neb aspoň sdělení lidu, a kde připojil popis podle svého úsudku, opíraje se o název a ráz tance — takových případů je zajisté řada. Podobně nelze na př., jako jsme při С Lidu leckde činili, prokázati z popisu tance