Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 413



na Královéhradecku a jsou-li snad i na Jaroměřsku a Opočensku, bylo by ovšem nutno zjistiti. Pardubicko činí zdánlivě výjimku v hojnosti našich tanců, neboť v monografii „Pardubicko" najdeme jen jediný tanec (kucmoch ze „směsků" skup. 11.). Ale partie, týkající se lidové písně, jest v „Pardubicku" zpracována se zřejmou povrchností, přímo odbyta.

Sledujemej-li kraje jižně od labské roviny, nacházíme s počátku jen Hořany u С. Brodu a zvláště Jevany u Kostelce nad Černými lesy, tedy dosti daleko na jih od Labe. Tanec odtamtud pocházející („Martin", směsky, skupina 9.) zapsal jsem jako student a nemohu tvrditi, že tam jiných tanců proměnlivých nebylo. Kraj tento, tak jako další: Kouřimsko, Kolínsko, Kutnohorsko, Čáslavsko, není probadán. Z Kouřimská máme 3 tance Rittersberkovy; z Čáslavská jeden a nad to jsem zvěděl, že tam proměnlivé tance ještě do nedávna byly. Konečně jsem přesvědčen, třeba že nemáme pro to dokladů, že naše tance byly neb jsou na Litomyšlsku, aspoň na východě a na jihu, kde přiléhá tento okres ke Skutči a Poličce, ną, proměnlivé tance bohaté. Jak daleko sáhaly tyto tance na východ Čech — zda až к Rychnovu a k Ústí nad Orlicí — bylo by ovšem třeba teprve vyšetřiti. Nej východnější obec, kde tyly zapsány naše tance, jest Korouhev na Poličsku. Jest již zcela na hranicích moravských, tak jako západněji položený Herálec.

' Zajímavo je, že kdyby se byla provedla topografie proměnlivých tanců v době sbírky Rittersberkovy, byl by výsledek v podstatě týž. Objevily by se tytéž dvě oblasti, jenže těžiště by bylo částečně pošinuto: na jihozápadě by to bylo (jedině) Klatovsko s 5 tanci, na východě Kouřimsko a Bydžovsko (dohromady se 6 tanci), к čemuž přistupuje Boleslavsko a Čáslavsko (po jednom), takže tato východní oblast byla by taktéž větší, ale poměrně o málo (8 tanců z Polabí proti 5 tancům z Klatovska).

Nerozřeší nám tedy ani tato nejstarší sbírka, vzniklá z úředně nařízeného sběru r. 1823 |S) záhadu, jaký je poměr mezi oběma uvedenými oblastmi. Neboť oblasti tyto jsou místně nesouvislé, ba na opačných koncích Čech. Mezi nimi je široký pruh země, z něhož známe jen jediný doklad proměnlivého tance, totiž Holasův tanec z Mi-lešova (IV. 242 a).79) Tanec jest sice z okresu milevského, ale z nejsever-nějšího jeho cípu, takže patří již takřka do okresu sedlčanského a nemá


78) Nařídil jej Fr. Ant. hrabě z Kolovrat Liebšteinský, tehdy nejvyšši purkrabí království Českého.
79) Podivnou náhodou se stalo, že tento tanec Hol. IV. 242 a, malý variant příkladu VIII., není na svém místě (pravidelné tance typu „sýkorky" I. В) citován, ačkoliv tam hned na to o něm mluvím. Doplňuji to tedy zde a používám této přiležitosti, abych učinil ještě několik doplňků a oprav, předešlých partií studie se týkajících.
Mluvě o textech pravidelných tanců typu I. D („Měkota"), napsal jsem, že mezi nimi neni textu „Loučení", resp. jeho variantu. To je sice správné, ale jakýsi názvuk na tento text obsahuje přece jedna sloka v Chr. str. 303:

Teče voda struhou,
s ní drobné ryby jdou;
těžké rozloučení,
moje potěšení,
těžké bude s tebou.

Při textech pravidelných tanců II. A s vložkou („Salát" skup. a) přehlédl jsem v Č. L. 94, 440 druhou sloku textového motivu o salátu (Počkej, povim na tě . . .), jež zní:

Předchozí   Následující