str. 430
Já Dorota Hrubšova, jakož sem obviněna od Ambrože kováře i přátel jeho, že bych skrze kouzla Dorotu, dceru jeho, z světa zpro-voditi měla, i na tom přísahám Pánu Buohu, že tím ničímž povinna nejsem. Toho mi dopomáhej Pán Bůh. Amen,
Dorota Hrubšova této přísahy, kteráž jí šestkrát volně přečtena, neprovedla a aniž tří slov pořád vymluviti nemohla. I z té příčiny v této při jest pád vzala. A právo naše ukazuje, že přísaha jest konec pře, kdož by ji provedl. Ale tato Důra, že jest jí neprovedla, tu věc,
0 kterúž při měla, prohrála. I poněvadž tato pře na poctivost i к hrdlu se .vztahuje, več jí to vrchnost naše, je£Í pán, -) obrátiti ráčí, to při tom stane. Dr. J. Dobiáš.
Poznámky: V protokolech a výpovědích, jež p. dr. Dobiáš laskavě přepsal, nalézáme tyto čarodejnícke praktiky: Čarodějnice 1. zakopala v příbytku osoby, jíž chtěla škoditi, nádobu s magickými prostředky — zde kolomaz a „červíci chlupatí"; 2. jiná chtěla kropiti dům cizím pivem a 3. kropila vodou před domem a po cestě; 4. jiná způsobila, že osoba, která „jest to místo přešla" dlouho stonala a zemřela — patrně tam zakopala nějaký kouzelný prostředek.
Jsou to obvyklé čáry, známé po celé Evropě. ,Lití kouzelných voď (Giftgüsse) a žaloby na kažení piva kouzelnými prostředky vyplňují na př. protokoly braniborské, jež sebral v. Raumer, Märkische Forschungen
1 231 n. (Srovn. Soldan', Geschichte der Hexenprocesse str. 327.)
O procesech s čarodějnicemi v zemích českých nemáme dosud soustavné studie, také látky bylo sebráno poměrně málo. Připojuji zde výčet literatury, který ovšem není úplný, neboť z prací o místních dějinách*) i z krajinských časopisů bylo by lze uvésti mnohé doplňky. Zíbrt v Bibliografii čes. hist. III. str. 416. sestavil několik prací, podrobný soupis patrně odložil do oddílu Lidové podání, který nevyšel. Použil jsem vedle vlastních záznamů hlavně přehledů F. Pátka otiskovaných v Ces. Lidu a Bibliografie české historie pořádané J. Kazimourem. (Čes. časop. histor.) Připomínám ještě, že jsem přihlížel jen к výslechům soudním ze stol. XVI—XVIII, pomíjeje přehojný materiál o pověrečném léčení, citování duchů, jakož i tradice o čarodějnictví zapsané z úst lidu. Jde mi totiž především o zápisy soudní.
Na první místo kladu materiál z Ces. Lidu, jejž tuto po prvé sestavuji.
Ročník IV: Р. V. Wintera: Výslech_ dobrodružného lancknechta v Broumově r. 1615. (Srovn. str. 387) — J. V. Simák: Kterak ovčák proti vlku čaroval. — J. Simek: O kutnohorských čarodějnicích v XVI. stol).**) — A.Podlaha: Zprávy missionářů o českých pověrách lidových z druhé polovice XVII. stol. —
Ročník VI: J. Nedoma: Výslech domnělého čaroděje (r. 1737). — Dr. V. J. Nováček: Pobratimství zlodějů r. 1668. — Týž: Kterak se mstívali sedláci za pych polní. —
1) Vrchností pelhřimovskou byl tenkráte pan Karel Ríčanský z Říčan. *) Srovn. na př. Vávrovy Dějiny města Kolína. I. a j.
**) Znovu otištěno v knize autorově Kutná Hora v XV. a XVI. stol. (1907).
