to povědíti, nemohouce se na to dívati, co jest počínala: žehnala lidi, když šli od jitřně."

Svědectví Martina Dřevínka * „Když bylo ráno po jitřní a panští služebníci stáli s koňmi, nemohli ven z města, nebo byla brána zavřína. A já šel, když otevřeli bránu, taky za svejmi koňmi za město. Tehda, jakž oni ujeli ven, vyskočila s nádobou a kropila vodou před domem a po cestě. I (odpusťte páni), tak sem jí řekl: „Nu, kurvo, s těmi čáry, nu !" A ona utekla do domu zase.

3. 1569: Žaloba Ambrože kováře i přátel jeho na Důru Hrubšovou o čáry.

Jíra Čeňků svědčil, přijavši to к své duši a svědomí: „I více to vím, že přišla k nám paní úředníkova s Hodějovskou a s hrnčířkou z Ho-dějovic, s Důrou Popelářovou. Promluvila úředníkova к nebožce mý ženě: „Důro co chceš Důře Popelářově? Tuť jest." A má nebožka žena řekla: „To jí chci, aby mi zase oddělala. A nechceš-Ii mi oddělati, umoř mě tím spíše. Radši ať se tu netrápím." Pak se tu hádaly; potom paní úředníkova šla z domu s Popelářovu Důrou a já šel mezi síni za nimi. Tehdy úředníkova řekla jí: „Milá Důro, jestli co víš, oprav jí zase." A ona řekla: „Já nic nevím, leč- jest to místo přešla jako nebožka Anna."

A úředníkova řekla: „Vyjednaná mrcho, kde jest to místo ? Poďme tam, ať Jíra to místo vykope." A Popelářka řekla: „Však jest již Jíra to místo zdí zadělal." A já jí řekl: „Důro, dělal mi tu zeď Kašpar Vlach, nyní 2 létě minuly, a mý ženě nic neškodilo, až o svatém Vavřinci bude rok". I řekl sem jí: „Umíš těch míst více dělati." I s tím šli různo.

Od Hrubše svědek vedený, Marita, svědčila: „Toho sem já od nebožky dcery mé nikdy neslyšela, aby měla tato mý dceři co udělati, ale tekla jest jí krev po šest let a měla pich mnoho na sobě. A potom, když v ní krve nebylo, tekla z ní voda.

Od strany odporní mluveno: „Ať ukáže, že jest ona to udělala, kdo sou to viděli, kdy jest jí to udělala. A pravili mi prve, že s ní nic činiti nechtí, až umře, a nebyli sme o to nikdy slyšáni. A sama táž Důra mluvila, že sem já nepravila, aby to místo mělo býti u Válů, ale pravila sem já, že jest to místo v Valše."

Výpověď: Poněvadž se to z svědkův patrně dobře srovnalých vyhledalo, že když jest byla přivedena Důra Popelářka к nebožce Dorotě, dceři Brožově, jest pravila, že neví nebožička, čím jí oddělávati, nýbrž že jest se v to podvolila, chtíce od Skřítkové nějaké koření jednati, i v tom, jakž se v svědcích vyhledalo i z jejího vlastního přiznání, že jest mluvila to, že by nebožka Dorota měla přejiti nějaké místo, kteréž jest nebožka Anna mlynářka přešla, a v svém odporu toho doložila, že jest o tom místě zlém v světnici u Válů nepravila, ale že jest to místo v Valše, a na to. výš tato Důra, že jest z sebe šaty zastavovati, a kdyby jak věděla, že by jí opraviti chtěla, a nebožka Dorota na tom jest umřela i duší svou toho potvrdila, i z těch příčin dává se za právo Brožovi kováři i jeho přátelům proti Důře, tak aby se táž Důra přísahou se zmatkem očistila, kteráž jí z práva nalezena bude: