Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 28

padá-li listí, že umírá. V berberské versi (Basset Cont. pop. berb. II., 104) zasadili bratři dva proutky topolové; uschne-li, zemřel rek.

Podobně v indické versi (*The Indian Antiquary, XVII., 54' = Parker, 165) vadnoucí rostlina znamenala, že rek jest nemocen, nebo v nebezpečí, a uschne-li, jeho smrt.

V jihoafrické povídce (Jącottet, Bassoutos, 266) zasadil rek svou hůl do země a řekl, uvidí-li ji spadnouti na zem, seznají, že jest mrtev. Tu pak stává se z takové holi snadně zbraň, a tak možno vysvětliti, když v povídce zapsané u jihoafrických Kafrů (Hartland, II., 9, Maccul-loch, 120) zaražen oštěp do země, zároveň ovšem obraz sám se mění: pokud stojí tiše, jest rek zdráv; třese-li se, běží; spadne-li dolů, jest mrtev.

Ve versi této povídky, vypravované u sedmihradských cikánů (Wlislocki, Volksdicht., 317, č. 54), počaly žena, čubka a kobyla, když. se napily mléka z prsou víliných; její mléko teklo dále ještě do dvou děr, a z nich vyrostly dva duby, které podle slov víliných se zelenají, pokud jsou oba synové zdrávi, ale uschne-li jeden z nich, jest zle také s jedním jeho synem.

Po případě je toho znamením vadnoucí květina, a také tu bývá tato květina již předem úže spojena se životem rekovým; v Grimmově povídce, č. 85, vyrostly lilie z kousků rybích, po kterých počala matka a též kobyla; když oba synkové vytáhli do světa, řekli, že dle lilií poznají, jak se jim vede; jsou-li svěží, jsou zdrávi, svadlé-li, jsou nemocni, upadnou-li, jsou mrtvi.

Ve versi z Pomořan (Lorentz, Teksty 410, č. 526) vyrostly v zahradě dvě růže; rostou a kvetou, pokud se reku vede dobře, vadnou, když se mu vede špatně, vyvrátí se a uschnou, když zemře.

V huculské versi (Шухевич, V., 84, č. 57) vyrostly z toho dvě růže, a jedna uschla, když rek zahynul. Stejně v srbsko-chorvatské povídce ze Slavonie (Zbornik jslav. Xli., 146, č. 37 1).

Ve francouzské versi z Lotrinska (Cosquin, II., 57, č. 37) spadne růže s keře, přihodí-li se rekovi neštěstí. Stejně i ve versi wallonské (Gittée Lémoine, 25). Ve versi z Poitou (Pineau, 28, č. 4) odpadky rybí zakopány pod růžovým keřem, na něm rozkvetou tři růže, a vadnoucí růže znamená, že se rekovi přihodila nehoda. V portugalské versi (Coelho Contes pop. portug. č. 51, str. 121, Basset berb. IL, 309) je to větévka bazalky.

Jinde bylo na tuto úzkou spojitost rostliny se životem rekovým zapomenuto, když zároveň také zapomenuto na původ dvojčat či trojčat od matky poživší rybu, tak ve versi ze Saska (Sommer, 114), ve které také lilie dává zprávu o zdraví rekově. Stejně ve versi z Malty květina (lig I., 98, č. 28), kde ovšem zachován úvodní motiv: žena porodila tři syny a kobyla i čubka po třech mláďatech, když požily rybu.


1) Ve versi z varaždinského kraje (Valjavec, 121, č. 6) vyrostly růže z kousků rybích, ale pak vypravovatel tento motiv nahradil jiným. Ve versi Albánců sicilských Pitré Fiabe sicil. IV, 296, č. 6) byla sice část ryby na zahradě zakopána, ale nic z ní nevyrostlo. Ve versi z Porýnska (Wolf D. M. S. 634, č. 27) vyrostly z kůstek rybích tři květiny a jich kořeny byly meče; na znamení zapomenuto.

Předchozí   Následující