Druhé hlavní zpracování В skupiny Z vyskytuje se ve dvou zněních a) a b). К prvnímu (a) patří latinské texty v anglických kronikách na př. Chronica magistri Rogeri de Hovedene IV. 167 ed. Stubbs (viz též Veselovskij), к druhému (b), které bylo asi bohoslužebným textem flagel-lantů, náleží texty latinské a německé, z nichž některé otištěny byly na př. od Priebsche v Grazer Studien 1895 II. Heft str. 1—73 a v Revue des questions historiques 1906 a j. Slovanských textů tu není, ale z redakce této vznikly, jak snadno se dá dokázati, texty řecké, které byly předlohou pro texty ruské a jihoslovanské.

Byla-li dosud uvedená zpracování А, В prostředkem, aby věřící křesťané donuceni byli zachovávati určitá přikázání boží a církevní", zejména světití den nedělní, listy zpracování С jsou také prostředkem, který chrání člověka od nebezpečí, věří-li tomu listu a nosí-Ii jej u sebe. List tento stává se amuletem, talismanem. Všechny texty tohoto zpracování možno rozděliti v pět recensí, jsou obyčejně otištěny v různých časopisech (etnograf.,histor.,theol.,filol.) a samostatných knihách neb sbírkách4). Recense třetí (c) a pátá (e) nemá textů slovanských, jsou tu jen texty německé, z nichž na př. otištěny jsou některé v Blätter f. pomm. Volk. II. 44. X, 104. (c) a tamtéž II. (173) X. 75 (e), v Baltische Studien str. 33 (c, e) a j.

V ostatních recensích (a, b d) jsou texty slovanské a mezi nimi i české. K Ca patří nejprve nejstarší texty: 1. latinský v rukopise univ. knih. pražské sig. XI C 8 (f. 210b"), 2. německy tištěný v Kolíně ^R. 1604,5) 3. polský r. 1521. Ostatní texty i neslovanské (mimo islandský z r. 1648 viz. Veselovskij) pocházejí z doby pozdější, české texty mi známé jsou: list s nebe tištěný nákl. Jos. Bergrové v Litomyšli, který se úplně shoduje s textem z Horky u Olomouce otištěným v Selském Archivu II. 218 a dva připomenuté již „Vejpisy listu Božího v Sel. Arch. V. 113 a Zvon XVII., к nimž dlužno připojiti poznámku, že oba obsahují yětu: „že žádný písař tomuto podobného psáti a malovati nemůže", kteráž odpovídá větě v latinském textu nahoře uvedeném: nemo scribere nec pingere potest, čehož v ostatních textech není. Zpracování Ca rozšířeno jest u všech národů „evropských, za to však zpracování Cb vyskytuje se ve velké míře u Cechů, Poláků a Rusů, mimo jeden list německý tištěný v Blät. f. pom. Volks. V. 167. Z českých textů možno uvésti tyto: list s nebe tištěný u Fr. Bergra v Litomyšli r. 1848, opět pak přetištěný v Sel. Archivu II. 217, dále tamtéž v roč. IV., V. a C. lidu XXI. str. 204. Mimo tyto znám ještě jeden tištěný švabachem z kraje boleslavského, jehož otisk tuto připojuji. Zpracování Cd obsahuje texty německé (na př. otišt. v Balt. Studien str. 33.), ruský (otisk ve Sborníku na počest V. Millera) a české z krajiny mělnické otištěné ve Volné Myšlence r. 1906 str. 62, 78a v Besedách Času ze dne 2. 3. 1907.