Vráž. Agrární Archiv III. 4 přináší opět nové příspěvky к otázce, odkud pochází název Vráž pro neosídlené výšiny.

Pan Aug. Sedláček podává ze svého nevyčerpatelného materiálu vzácné doklady: jv. od Vel. Března (za Ústím n. L.) uvádí K. Brandl lesní mýtinu, zvanou Vraže. U D. Mokropes r. 1361 připomíná se jen „mons Wrazy" •— tedy dnešní samota na polích na vrchu je pozdějšího původu. (Lexikon obcí s. 791.) Ves Vražíce na Krumlovsku (Lexikon obcí s. 422) byla založena před r. 1483 „v širém lese buď na mrti neb drnu", a autor myslí, že dostala jméno po lese, v němž byla založena. Uvádí mimo to ještě 3 vsi, jichž názvy odvozuje od místa původně neosídleného: ves Vražný r. 1373 u Cho-tovin nedaleko Tábora, ves Wrasni v podezřelém listu r. 1145 u Plas a ves Vražen u Jevíčka na Moravě z r. 1298, v XV. stol. již zvanou Vražné. První z nich Lexikon (s. 848) jmenuje dnes Vražná, Vražné, druhá je snad táž, již Lexikon (s. 4 4) nazývá Vražné, Vražno, třetí Lexikon (s. 236) nazývá Vražné. Pan Sedláček předpokládá, že staré názvy Vražný, Wrasni, Vražen nutno doplniti Vražný vrch a p. a u názvu Vražné, Vražné mýto a j.

Vědecká práce páně Sedláčkova dovoluje plně brati doklady jím citované za spolehlivé. Doklady ty posilují předpoklad, že Vraže byly vrchy neosídlené, na nichž, nebo na jejich úpatí vznikala někdy osídlená místa, název přejímající.

Známe dnes — bez ohledu na osídlené Vraže — tato původně neosídlená místa, zvaná Vráž — v Cechách a na Moravě:

Boží Vrážky u Mníšku (vrch u poutního místa Skalky) zalesněné.

Vrážka (Vrážky) pole na vrchu mezi Třebání a Řevnicemi.

Mons Wrazy u D. Mokropes r. 1361 (pole se starým křížem).

Vraže, mýtina u Vel. Března za Ústím n. L.

Velká a Malá Vráž, vrch severně od Netolic.

Vráž, vrch u Husince v jižních Čechách.

Vražná, les na Mor. pah. (Kott IV. s. 815).

Vražná, myslivna u Troubek na Přerovsku na Moravě (název myslivny dovoleno odvodit od lesa).

Vráž, vrch u Jemnice na Moravě.

Již tyto doklady stačí, aby oprávnily zkoumání původu jména Vráž — pro místa původně neosídlená. Doklady páně Sedláčkovy o místech dnes osídlených, ale původně bezpochyby neosídlených, jménem Vráž, opravňují к předpokladu, že osídlená místa jménem Vráž mohou mít jméno — pokud tomu nebrání důvody filologické nebo historické — od místa původně neosídleného. Kolik jich zbude z těch, jež připomínají svým názvem Vráž, to přenechávám archeologům a filologům, jimž jsem předložil к zkoumání již první článek. Pánové A. Profous a F. Černý, kteří věnovali již jednou mému prvnímu článku pozornost, uveřejňují v Agtárním Archivu dva články, v nichž se zabývají rozborem dokladů páně Sedláčkových a opět mým článkem. К mému výkladu názvu míst původně neosídlených staví se zdrželivě a věnují své úsilí předevšim tomu, aby prokázali, která jména místní, připomínající Vráž, od názvu místa původně neosídleného odvozena býti nemají.

Situace je dána, myslím, nyní zcela jasně: jde jednak o to, abychom nalezli co nejvíce dokladů o místech původně neosídlených, zvaných Vráž — a podruhé o to, aby z dokladů vyloučena byla místa osídlená, jejichž jména sice připomínají Vráž, ale z filologických nebo historických důvodů se vykládací jinak, než přejetím názvu původně neosídleného. Na tomto podkladu se můžeme, tuším, sejiti bez zbytečných polemik.