str. 79
Co značí tento název? Nesouvisí nijak se slovem urok = uřknutí, zaklínání; bude to název hranice, místo užívané jakkoliv na její označení;.: ruský ,uróčnik' jest tedy měřič, a r. 1611 čteme „uroczysko rzeczone: miedzne" (str. 674); ,urok' sám značí totéž, co ,rok, obrok, narok't. j. vše, co bylo ustanoveno, určeno: daň, nájemné, poplatek, pokuta (soudní) atd., na př. v bibli Žofiine r. 1456 ,vloszil vroki na zemye' = imponit multam terre, a tak i v pramenech staroruských a českých. Tedy uroczysko' nebo ,uročyšče" jest ,místo čímkoliv označené'; s českými Vrá-žemi je nebudeme spojovati a přes klamné zdání nebudeme v něm shledávati nic mytologického.
Ještě jednou obracím pozornost badatelů českých na dílo P. Kozierowského. Nesouhlasím se všemi jeho výklady; leccos bylo by lze pojmouti přesněji, nepřihlížeti tou měrou к názvům ruským a Iitevským atd.; přes to považuji toto dílo za nejcennější příspěvek, jakého se ono-mastice slovanské (nejen polské) nedostalo po mnohá leta.
A. Bruckner.
@---------------------
Dovolte, bych přispěl také к otázce „Vraže" malou troškou, chci jen doplniti poněkud citovanou zprávu o vrchu Vráži u Husince (dnes plur., Vraže, na Vrazích), citovanou v 3. čísle Národop. Věstníku, XI. Doklad o stáří jména máme v pergam. listině z r. 1435, kterou Petr Vlach ze Březí prodává tuto horu třem sousedním obcím, Chumenům,. Horoutům a Pěčnovu; východní výběžek patřil již Husinci. »... Ze yakozcz gsem z dobrym rozmyslem a svých przatel radu prodal jsem horu Wrazy lidem z Píecznowa a z Chlumen a z Herolt k dicztwy (snad к dědictví?) wíecznye yakož toho jíž list mají czo magi fte hory platu platítí, A ty lyde jíž z drziewe rzeczenaych wffy daly su plnu woly a swau dobru woly Alffowy Netbalczy z Herolt aby on s tíeroy swrchupsanými lidmi v ten trh wstaupil a s nymy tu horu Wrazy držel к díedíctwy a miel dobru wuoly v te horzíe Wrazy pastwamy a mayczenym lesu у Iowy wiecznie . . . . « Aleš Nedbalec byl držitel svobodného dvora v Horoutech. Dodnes stýkajf se a na vrchole hřbetu táhnou se katastrální hranice těch tří, vi. čtyř obcí. Jižní svah hory v pole vzdělaný sluje „V telčích". (Také nový oříšek!) Zajímavo jest dále a výklad ve Věstníku to podporuje, že na Vrazích dodnes, z celého okolí nejvíce, v předvečer sv. Jana pálí se čarodějnice. Jos. Brož.
@-----------------
Ve své právě vydané mythologii slovanské zmiňuje se také prof. L. Niederle na str. 2l0 o slovu vrazi t i a jeho odvozeninách. Přijímá etymologický výklad Jankův, ale neuznává za nutné předpokládati base dvě, jednu *u e r eg, zníž vzniklo *vordža, vraž, sortilegus, a druhou. *w e r e g, z níž vzniklo *v o r g ъ, vrag ъ-inimicus, a sice proto, že oba významy sortilegus a inimicus funkcí svou původně úzce souvisely-Obětování a vraždění lidí bylo při magických aktech velmi hojné a mohly proto vyjiti z toho oba významy.*)
*) V Listech filol. XVII. str. 80 Dr. O. Hujer podává několik poznámek k etymologickému výkladu prof. Janka o slově Vráž.
|
|