str. 107
-niti. 2. Náleží do kruhu látek (Ganzenbach, II. 237, č. 55) vypravovaných již od Giamb. Basila, srv. Povídky kladské, II. 284; rozbor u Cosquina, I. 103, č. 9, II. 9, č. 32, kde ovšem charakteristické zakončeni jest jiné; v tomto díle sestaveno několik versí na str. 27—28; srv. Anmerk. KHM, Grimm, II. 231, 517, 526; zvláště II. 516, č. 113. — Č. 3. „Rabar Matijaš" t. j. Madej — známé pokuty neuložil mu mladík, který šel do pekla pro zápis a přinesl popis postele uchystané loupežníkovi, než jiný kněz. — Konečně vypsány výroční obyčeje ze slavonského jednoho místa (str. 143—147), bajramské obyčeje bosensko-hercegovských mohamedánů (str. 148—152); o rostlinách podle podání v Otoku v Slavonii, zvláště léčivých (str. 152—157), humoristické písně z Bosny (157—8), o zaslibování hochů klášterům na čas a j. (str. 153—160). jpa.
@--------------------
Doc. Dr. Arthur Haberlandt podává v 12. č. Mitteilungen der kais. kön. Geographischen Gesellschaft in Wien za minulý rok (sv. 53., str. 736—742) poněkud obšírnější zprávu o historiek o-e tnografické expedici rakouské n а В al kán, o které přinesl náš Věstník některé poznámky v minulém ročniku (str. 370, 464).
Podle této zprávy byl hlavní zájem expedice věnován výzkumu albánských kmenů. V albánských krajich zdržovala se expedice nejdéle, jen v Skadru dvanáct dní ze 46denní cesty, kdežto v městech, kde srbský živel jest již zastupován vedle převládajícího živlu albánského, mnohem kratčeji, v Djakovu 2 dny, v Prizrenu ll/2 dne, v Peci 2 dny, v Mitrovici 2 dny, v Skoplji se expedice nezdržela ani na další cestě do Bělehradu. Také v Cetinji zdržela se velmi krátce (P/a dne), mnohem déle v Podgorici, odkud podnikány výlety do Kolašina, do lesnatého severovýchodního kraje Černé Hory, a po údolí Rijeky až po Danilovgrad, úhrnem 7 dní i s těmito výlety: z Podgorice do Da-nilovgrada jest silnice po údolí Rijeky 22 km. dlouhá, do Kolašina pak více než třikráte tak dlouhá a po terénu nepoměrně obtížnějším, a tak z těchto 7 dnů věru málo zbylo času pro vědeckého pozorovatele sebe otužilejšího. Z toho lze poznati, že čas pro hlubší studium obyvatelstva byl vyměřen příliš krátký, a že sotva lze čekati výsledků pronikavějších studií, které by se jen zdaleka mohly rovnati na př. studiím Jovana Erdeljanoviée o Bratonožičích, Kučích a Piperech. Také odborník s důkladnou průpravou mohl by z takových výletů sotva získati více než nějaké hlubší dojmy, aneb řekněme poznatky turistické. O antropologičkám rázu Černohorců podávají se zcela stručné poznámky, výslovně pak podotknuto, že nemohlo býti provedeno exaktní měření.
Něco podrobnější bylo pozorování a studium albánského obyvatelstva, a tu také byla provedena některá antropologická měření. Ovšem měření 127 všeho všudy individuí může míti sotva vice než relatívni cenu.
V t. ř. Metochiji zdržela se expedice, jak viděti z uvedených zastávek, také příliš krátce, než aby mohla činiti více, než zcela všeobecné poznámky o stavbách a krojích, o životě na bazaru, o kuchyni a j.
Déle zdržovala se expedice v Bělehradě — 10 dnů — ale měla tu na práci „předběžnou prohlídku a zajištění" (vorläufige Sichtung und Sicherung) sbírek národopisného musea a při tom ovšem doplněna pozorování, učiněná na expedici srovnávacím studiem těchto sbírek.
Do své zprávy pojal dr. A. Haberlandt také kratičkou polemiku s Cvijičovými vývody o kulturních pásmech na Balkánském poloostrově. Cvijié založil své vývody na dlouholetém a hlubokém studiu. Objemný jeho spis „Antropogeografski probierni bal-kanskoga poluostrova" (str. 211) provázen jest materiálem velmi důkladným, a zdá se nám to býti odvážným pro mladého, sebe bystřejšího a sebe lépe připraveného učence po velmi krátkém pobytu, a to pouze v nevelké části balkánského poloostrova, vystu-
