str. 106
časopisů, jichž počet se ovšem za války značně ztenčil a jichž polovinu tvoři listy české a posléze sestavuje přehled slovanských evangelických spolků, z nichž opět největší počet je českých (12), tři lužické, tři polské, jeden ruský a jeden bulharský. Všech evangelickýc Slovanů uvádí přes půl druhého milionu: na prvním místě jsou Slováci (na 550 tisíc)f pak Poláci (530 tisíc), Čechové (na 200 tisíc) a Lužičané (100 tisíc), na ostatní Slovany všechny připadá as 200 tisíc; ale zdá se, že počet ten musí býti zrevidován, aby statistika vyznání byla přesná, je-li vůbec možno přesností dnes docíliti. Jos. Páta.
@------------------
Jak dosud se drží pověra o hospodáříčkovi, o které bylo pojednáno v tomto časopise (X. 73 sl.), ukazuje zpráva ze soudní síně, která nedávno prošla denními listy (v. Večerník Práva Lidu 25./10. 1916), že Flora Szabová a její dcera M. Pejová v Pešti namluvily v r. 1912 domovnici Tereze Kokucké, že jí opatří vlkodlaka, který je vlastně čertem a který přinese jí mnoho pokladů. Kokucká platila týdně šest korun na výživu vlkodlaka. Po smrti Szabové převzala Pejová závazek vyživovati vlko-dlaka, ale zvýšila poplatek za výživu na 7 K!
@---------------------
P. Vinko Zganec v Záhřebe (adr. župní ured sv. Ivana, Nova Ves, Zagreb) vydal vlastním nákladem sbírku lidových písní a nápěvů z Mezimuří. Stojí 3 kor. Ref. „Savremenika" 1916 str. 267 pozdravil tuto sbírku velice vřele. jpa.
@-----------------
Zbornik za národní život i običaje južnih Slavena, XXI., seš. 1., obsahuje 1. „Prameny a paralely některých, zvláště lidových povídek" od dra Fr. Ilešiče (str. 1—11); citují se tu paralely ze středověkých sbírek latinských a j. Nezřídka by bylo lépe, kdyby se bylo odkázalo na rozbor dotyčných látek, jako str. 4 č. 3. na Anmerk KHM, Grimm, II. 137, č. 78; na str. 10 č. 10 na totéž dílo, II. 444, č. 104, str. 8, č. 7, na Povídky kladské, II. 56, č. 20, kde citovaná povídka Kuldova jest analysována vedle hojných jiných. Citovaný na str. 11 č. 11 motiv z Kuldovy povídky o městě zahaleném do černého sukna, protože princezka má býti obětována drakovi, jest tak všeobecně rozšířen, a motivu povídky Levstikovy by se zajisté byly mohly najiti motivy zeměpisně a národopisně bližší. — Dr. M. V i d a č i ć cituje z Valvasorova díla o Krajině z 1689 pověst o hadu zrozeném od ženy i poukazuje na srbskou povídku Vukovu č. 9 a píseň sbírky Vukovy, II. č. 12; mohl ovšem jen z jihoslovanských tradic uvésti mnohem více dokladů, srv. Anmerk. KHM, Grimm, II. 238 sl. Vykládá pak, jak jev obvyklý a v medicíně známý u hysterických žen, aniž by se dotýkal rozboru tohoto jakožto i podobných, v lidových podáních velice hojných „porodů" v srovnávací etnologii. — Větší cenu vědeckou než tyto teoretické studie mají bohaté materiály -v 2. části otištěné, článek o chovu zvířat ve Vrbniku na Krku, napsaný od Ivana Z i c e místním nářečím (str. 17—41), pokračování systematického popisu Loboru od Jos. Kotarského (str. 42—80) : líčí se zadruga a život v ní až do jejího rozkladu, .život v rodině, život chlapců, dívek, snachy, ženy, jednotlivých stavů vesnických, pastýřů, řemeslníků, žebráků, cíkánů (s malým slovníčkem, str. 76), život náboženský a j. v. — O lovu na Černé Hoře od And. Joviéeviée (str. 81—100). Dále jest otištěna sbírka písní ze Slavonije (str. 101—115): 1. písně zpívané v kole. některé kdysi zpívané, nyní zapomenuté a potom nyní oblíbené kratičké o dvou verších ; 2. písně svatební s popisem svatby. Lidová medicína z Duvna v Bosně (str. 116—128). Sděleny tři povídky z různých míst z Chorvatska (str. 129—142): 1. „Kraljevič Marko", povídka jest verse látky o zrádné matce a nemá se znamenitým rekem srbského eposu. co či-
|
|