str. 110
prvé sbírky zatím útulek ve škole. Později, jakmile tomu dovolí finance, má býti pro museum zakoupena některá výrazná lidová stavba. Zatím sebrán již dosti hojný materiál, zejména staré knihy a archiválie, kancionály katolické i evangelické, součásti národního kroje, nářadí kuchyňské, nářadí na zpracování lnu a j. Sbírána a zapisována je i lidová, tradice, předem písně a koledy. -z.
@----------------------
Muzeum etnograficzne v Krakově vydalo zprávu za r. 1915. Válka způsobila i národopisnému museu krakovskému značný pokles příjmů, jenž nutil omeziti musejní, činnost. Pro ústav krakovský je skutečnost ta tím závažnější, že je podnikem mladým, dosud nezakotveným. Založeno bylo r. 1910 z podnětu dra Jul. Talko Hryncewicze a Sew. Udziely, který se stal a zůstal duší nového musea. Teprve r. 1913 nabylo však národopisné museum v Krakově vhodných, ovšem nedostačujících místností na Wawelu v budově býv. duchovního semináře sv. Michala, kde mu bylo pronajato za uznávací činži (ročně koruny) celé první patro. Ústav ovšem sám musí nésti náklady adaptační. Dosud je instalováno 12 síní, z nichž 5 bylo otevřeno již v době válečné. V nich byly předloni upraveny sbírky polského textilnictví i jinoslovanského (litevského, běloruského, slovenského, chorvatského, bulharského a velkoruského). Vystaveno je pracovní nářadí od kuželů a vřeten až po stav, i textilní výrobky a to nejen tkaniny, nýbrž i výšivky. Mimo to bylo pokračováno v inventarisaci a ve fotografování musejního materiálu, z něhož bylo pořízeno 100 nových světelných obrazů. Sbírky musejní vzrostly o 74 čísel,, archiv kreseb a reprodukcí o 103 otisky. Knihovna, která čítá 594 díla o 851 svazku,, byla postavena a katalogisována. Návštěva, jíž bylo loni vyhrazeno 175 dní, dostoupila 2Ü37 osob, z nichž 296 si prohlédlo museum za 8 vycházek hromadných. Příjem byl 83P43 K a byla v něm jediná subvence (300 K od města Krakova). Vydání činila. 2692'OS K, z čehož na nákup mohlo býti věnováno jen 95"74 K. Schodek hrazen byl ze jmění výdajného, jehož zbylo do r. 1916 již jen 1133"8б K. Dluhy byly 5123.70 K_ Členů má krakovské museum lidopisné 16 zakládajících a 118 činných. -z.
@----------------------
Dr. H. Folnesics podal v Zeitschrift für österreichische Volkskunde (XXI., 176) dosti podrobnou zprávu o stavu, v jakém bylo nalezeno srbské museum národopisné po dobytí Bělehradu našimi vojsky. Správa musejní hodlala patrně odvézti opravdu cenné sbírky svého ústavu dáie do vnitra země. Vskutku také část musejního materiálu přestěhovala: již v r. 1914 pět beden, obsahujících národní šperky a bohoslužebné náčiní z drahých kovů převezeno do Skoplje a v r. 1915 dalších 16 beden, v nichž bylo uloženo 13 úplných krojových figurin a řada krojových součástí do Nise. Kolekce ty staly se kořistí bulharskou. Jiné cenné památky byly uschovány v bytě musejního ředitele a jinde po domech soukromých, kde byly nalezeny a vráceny do musea. V museu samém byl materiál z části již sbalen a složen do beden, z části však vyházen ze skříní a rozházen po zemi. Skla skříní byla rozbita, rozbita byla i okna, jimiž vnikl do místností sníh, dešf a prach, kterým zůstaly památky, jindy pečlivě opatrované, na pospas. Na toho, kdo znal bělehradské museum z doby předválečné — praví dr. Folnesics — působil pohled na sbírky, jak byly přímo po dobytí města, dojmem děsivým. Přes to však mnoho památek zůstalo neporušených, jiné bylo možno ještě zachrániti. Úplně beze škody zůstala kolekce (as 450 kusů) domácího hrnčířství. Ze sbírky pestrých srbských kraslic bylo rozbito pouze několik exemplářů; velká většina kraslic byla neporušena. Nedotčena zůstala také kolekce železného a dřevěného, primitivního domácího i polního nářadí a náčiní, čítající na půl druha sta předmětů. Památky, které byly nalezeny na svém místě, jsou opatřeny pečlivě příslušnými nápisy. Ovšem u památek různě spřeházených scházelo jakékoli jejich označení. Dobře zachována byla s původním.
|
|
