str. 111
svým etiketováním kolekce přeslic a kuželů, sbírka hudebních nástrojů, ohniště s kuchyňským nádobim a náčiním, kolekce rybářská i sbírka pušek a jiných zbrani; rovněž byla nalezena v dobrém stavu kolekce modelů srbských typů domových a různé památky z nákupu doby poslední. Za to mnohé mezery byly na prvý pohled patrny ve sbírkách šperků a votivních darů. Kolekce lidového pečiva byla vlhkem, vnikajícím do-musea rozbitými okny, zcela zničena. V největším nepořádku bylo oddělení krojů a výšivek, o jehož odvezení se chtěla patrně musejní správa pokusiti. Sta a sta výšivek,, krojových součástí, koberců bylo nakupeno po zemi. Ve vitrinách zůstaly zejména některé krojové figuríny, jež celkem nebyly poškozeny. Nejhůře bylo s tkaninami a výšivkami, uloženými v bednách v nádvorním skladišti. Velký díl z nich byl zcela spuchřelý,. takže se některé kusy úplně rozpadly. Velké předměty, vystavené na musejním dvoře-jako primitivní vůz, sáně, náhrobní kameny a j. byly ve stavu dobrém. Zpráva Folne-sicsova vyslovuje naději, že sbírky — i tak, jak byly dochovány, velmi cenné — zůstanou pohromadě a budou se dále rozvijeti; podmínkou toho ovšem je, aby nabyly, nových, dosti prostorných místností. -z.
@----------------------
V Zemědělském Archivu (VIL, 575) otiskuje prof. dr. Jos. Kazimour podrobný referát o zemědělském museu v Pešti, jenž je prvou u nás obšírnou zprávou, psanou na základě au-topsie o uvedeném ústavu. Specialisace musejní vedla poměrně pozdě к samostatným sbírkám, zemědělským- V Rakousku prvým ústavem toho druhu je Museum zemědělské retrospektivy v Praze jež bylo založeno r. 1906 a otevřeno veřejnosti r. 1908. Ovšem museum to není definitivním a úplným splněním snah o český institut uvedeného druhu. Stať prof. Kazimoura aspoň tu připomíná další přípravy. Na podnět presidenta českého odboru rady zemědělské Ad. Prokůpka zřízena byla „Pracovní komise pro vybudování zemědělského musea" při" českém odboru rady zemědělské pro království české. Jí jde o moderní zemědělské museum, které by mělo poslání praktické, sloužiti povznesení současné zemědělské-produkce, podávati obraz dnešního našeho zemědělství a ovšem i skizzovati jeho vývoj, tedy i jeho minulost. V tomto, posléz uvedeném směru pracovalo již Museum zemědělské retrospektivy, jímž — jak uvádi prof Kazimour — „vykonán podstatný kus práce, který při rychlém mizení dříve užívaných nástrojů a potřeb hospodářských i způsobu práce, bylo by nanejvýš obtížno nyní zařizovat!" Museum zemědělské retrospektivy podporuje v jeho práci sběratelské Musejní komise Zemského sdružen! dorostu českého venkova. Jak patrno, snaha o české Museum zemědělské bere se cestami národní svépomoci, které bývají nejen obtížné, nýbrž i dlouhé. Jinak bylo v Uhrách. Královské uherské zemědělské museum vzniklo — obdobně, jako bylo u nejednoho českého musejního ústavu, — z podniku výstavního, z miléniové výstavy r. 1896. Ale při samém jeho vzniku se ho ujalo ministerstvo orby. Vymohlo mu budovy historického oddelení miléniové výstavy v městském sadu na ostrově Szechenyiho. Tam bylo museum r. 1897 otevřeno veřejnosti. Ovšem výstavní budovy neměly trvalosti. Již r. 1899 musilo býti z nich vystěhováno museum do místnosti najatých a budova jeho byla v 1. 1900 — 1904 bezpečně přestavěna nákladem 2,400.000 kor., poskytnutých ze státních prostředky. Výstavní plocha nové budovy je 9962 m2. Sbírky byly ve třech letech nově instalovány a v r. 1907 opětně sprístupnený obecenstvu. Úkolem jim stanoveno ukázati vše, co je důležité a zajímavé v maďarském zemědělství, z čeho především domácí zemědělec, lesník, zahradník, vinař a vůbec každý zemědělský producent, v nejširším toho slova významu, mohl by čerpati spolehlivé a praktické poučení, v druhé řadě pak, aby jak domácí tak i cizí interesent, konsument, průmyslník a kupec mohl nejen bezprostředně,., ale i dokonale poznati produkty uherského zemědělství. Vedle cílů poučovacích museum sleduje také cíle obchodní. Museum má býti ústřednou hospodářských výrobků, ve které
|
|
