str. 116
sie jehent er lebe noch hiute,
er hat den lop erworben,
ist ime der líp erstorben,
sô lebt doch iemer sin name.
|
Místo Artušovo zaujali pak v různých zemích různí domácí hrdinové..
O století později, než psal Hájek, sbíral česká proroctví Balbin12) a o spícím vojsku, dokonce o Blaníku neví pořád ještě nic; o Blaníku jen vypravuje na jiném místě jako věc nejpodivuhodnější, že tam schnou stromy shůry,13) což není snad nic tak zvláštního, ale ovšem má o hoře zajímavý úvod, který nasvědčuje, že o ní více slyšel, než pověděl. Blanik mons per illam viciniam benignum praebet rudibus argumentum loquendi. Narrationes audivi quam plurimas de quibus illud Plautinum dixeris: gerrae germanae atque aedepol Iyrae, lyrae.14) Jestli tedy vůbec něco věděl, nač my myslíváme při slově Blaník, bylo to patrně takové, že to raději nevypravoval; pohanské ? kacířské ?
Pak trvá zase déle sta let, než čteme o Blaníku v knize přesně datované, jako jsou Hájkova kronika a Balbínovy Rozmanitosti, ale ovšem mezi tím vyšly tištěné knížky, v kterých o Blaníku vypravováno: proroctví Sibylly a slepého mládence, a věříme-li jejich vročení, pak přisvědčíme Zíbrtovi, který praví na str. 41. svého vydání proroctví českých v Světové knihovně č. 1154/5, že „Pověst o Blaníku u nás doložena jest již od XVI. století". Ale to právě by bylo teprv dokázati. Otiskuje-li Zíbrt proroctví slepého mládence „vytištěné r. 1559", pak je to doklad pro známost pověsti v 16. století jen tehdy, věříme-li, že původce věděl skutečně zázrakem, že císař Karel VI. nebude míti dědice mužského, což se vyplnilo r. 1740!
Není potěšením, studovati tyto kusy lidové četby v novém tom vydání. Chybí přesný popis tisků nebo rukopisů, z něhož bychom mohli soudit na skutečné stáří jejich; že i tištěná vročení jsou falešná, ukázal dávno Menčík,15) který věděl, že n. př. r. 1605 v Příbrami ani nebylo tiskárny. Teksty nemají vůbec značek a nejsou roztříděny podle stáří, ani seřazeny podle něho. Tak na str. 87 jdou po sobě tisky с. k. knihovny sig. 54 J 331 a 54 J 1792; z nich první prorokuje punktace, je protistaročeský a věstí ráj na zemi přesně na r. 1910, druhý otiskuje báseň, r. 1739 vydanou kaplanem Nováčkem a i v této knize na jiném miste otištěnou.16) Není možná, poznat, které tisky nebo rukopisy jsou
12) Miscellanea hist. regni Bohemiae. Dec. 1, lib. III. (1681) 223—229. 13) Miscell. dec. 1. lib I. p. 29.
14) Verš, který pro mne byl nesrozumitelný a nezvěstný, jak mne laskavě poučil p. dv. r. Král, je ze zlomku Poenulus, v. 136; v rukopisech ovšem stojí nesmyslné gerrae germanae ac decollyrae lyrae, což vydavatelé různě napravují. Balbin verš, který je jistě nepravý, patrně znal v zkažené podobě, v níž jej cituje, z nějakého vydání své doby: smysl je, že co slyšel, jsou pouhé šaškovité žvásty.
15) Česká proroctví. Příspěvek к dějinám prostonárodní literatury vyd. F. M. Vídeň 1879.
16) Р. prof. Zíbrt mi tu věc ústně vysvětlil: on pořídil kritický rozbor tekstu,, musil jej však potlačit, protože nakladatelství „Světové knihovny" nechtělo vytisknout nic, co by upomínalo na vědecké vydání.,. Je zajisté fakt velmi smutný, že nakladatelství jako Ottovo, chce býti něčím jako Skarniclem ze Skalice a vydávat Sibylly jako četbu pro lid. Vydavateli, který za takových okolností publikuje, patři srdečná soustrast-Tím se patrně také vysvětluje, na čí vrub jdou výtky, vydání nahoře učiněné. Což pro nějaký půiarch, kterého nakladatel ušetří, maji se takové bezcenné věci otiskovat několikrát?
|
