Měl jsem krásnou, bohatou ženu, která zpyšněla a nechtěla se mnou žít. Vydal jsem se na obchodní cestu, koupil jsem krásnou otrokyni a měl s ní hocha. Ze strachu před ženou zahubil jsem otrokyni a dítě pohodil v pustině. Našel je pastýř, jeho žena dítě odkojila kozou. Když byla hochovi 4 leta, přišel jsem náhodou к pastýři na noc. Vyptal jsem se na hocha, poznal jsem ho a koupil ho od pastýře. Pak jsem jej hodil v koženém pytli do moře. Řízením nebes vylovil pytel rybář, vychoval hocha do patnácti let. Přišel jsem pak do onoho města a setkal se s rybářem, jenž s hochem prodával ryby. Zvěděl jsem od rybáře hochův příběh a koupil hocha, jemuž rybář dal jméno Kébal. Tři leta mi Kébal sloužil věrně. Pak jsem jej poslal do Bagdadu к své dceři s listem, říkaje, že to je doporučení. Kébal doručil mé dceři psaní, v němž jsem přikazoval posla, svého nepřítele, potrestat. Dcera se do Kébala zamilovala, napsala jiné psaní, v němž byl rozkaz, svěřit poslovi správu jmění a dát mu mou dceru Mélahié. Pak dovedla Kébala s psaním к matce, která rozkaz vyplnila. Když jsem se vrátil do Bagdadu, mlčel jsem, ale dcera má byla na stráži. Po několika dnech hostil jsem své sluhy a řekl jim, že k nim večer pošlu svého tajného nepřítele, ke čtvrté hodině, aby jej probodli. Poslal jsem pak v tu hodinu Kébala, aby mi přivedl jednoho sluhu. Ale Mélahié jej na schodech zadržela a vzala к sobě. Za půl hodiny šel jsem se přesvědčit, je-li rozkaz vykonán, ale sluhové v temnu se na mne vrhli. Na můj křik dcera a Kébal mne zachránili. Soudce mi dal ovázat rány a předvedl mne Vašemu Veličenstvu. Tak jsem upadl do vlastní sítě. (Král Mohalleka propustí, Mohallek za několik dní zemře. Kébal dědí, netuší, že je mužem své sestry, je šťasten.)

3. Bibliothěque universelle des romans. 1777. Octobre I. (206): „Histoire de Kébal, raconté par le douziěme Visir" (Schick 333). (Original neznámý.)

Bohatý bagdadský kupec Kébal má pyšnou, žárlivou, bezdětnou ženu. Jedna z otrokyň mu porodí syna. Stěží ji zachrání před ženou, která nařídí černochovi dítě zahubit nebo pohodit. Černoch položí dítě pod strom v lese, ovčák je po křiku najde, nechá je kojit kozou. Když je dítě 4—5 let, Kébal přijde náhodou к pastýři, vyptá se na dítě, koupí je. Zena jeho si je oblíbí. Ale když jí dítě sdělí svůj příběh, pozná je a dá je v pytli hodit do moře. Na štěstí je vyloví rybář a vychová do čtrnácti let. Kébal jednou přijde к rybářům, hocha pozná a koupí. Cestuje s ním po dvě leta. Když se vrací, pošle jej ze strachu před ženou do Bagdadu napřed, dá mu list na ženu a list na svou neť Mélahié, kterou má žena za vlastní. Řekne hochovi, že jsou to doporučení. Hoch však má podezření a listy cestou otevře. Cte list maceše, že je její nepřítel, onen nalezenec, a že kupec ho vydává v šanc jejím ranám. Hoch napíše jiné psaní, v němž je nařízeno, aby posel dostal Mélahié za ženu a všechno jmění. Zena rozkaz vykoná. Kébal se vrátí, zuří, svěří se ženě a předstírá několik neděl přátelství. Pak sdělí se synem, že prý nepřátelé mu strojí úklad. Chce je nechat ke čtvrté hodině noční vejít do přízemí. Prosí syna, aby k nim sestoupil a pobil je. Mélahié však muže varuje, aby šel dolů. Kébal vskutku najme vrahy, aby tam na syna číhali a jej zabili. Vrahové čekají do