domů, přijede k pohřební hostině, kterou matka na jeho přání pořádá, staví se šíleným. Když se ho ptají na průvodce, ukazuje kostěné hole. Pořeže si o meč prsty a hosté probijí mu meč v pochvě hřebem, aby nemohl meč tasit. Hosté se spijí a usnou u stolu. Amleth pokryje je záclonami, upevní pokrývku dřevěnými svorami, jež kdysi vyrobil. Pak zapálí dům, jde do Fengovy ložnice, vymění Fengův meč na stěně za svůj, probudí Fenga a oznámí, že jde pomstít otce. Fengo se marně snaží vytasit podvržený meč, je zabit.

iV. Amleth se skryje, čekaje co řekne lid. Přátelé jeho otce jej vyvolají za knížete. Dá si na štítu spodobit své činy, odjede do Anglie, sdělí s tchánem co učinil. Britský král měl s Fengem úmluvu, že navzájem pomstí svoji smrt. Britský král, aby dodržel přísahu a neporušil pohostinství, žádá Amletha, aby jel požádat pro něho —• žena mu zatím zemřela — o ruku skotské královny. Skotská královna Hermuthruda totiž chce zůstat pannou a usmrcuje každého, kdo se o ni uchází.

Amleth jede s průvodem do Skotska, rozbije tábor u paláce, usne u potoka. Královna pošle do tábora zvědy, jeden z nich vezme spícímu Amlethovi štít a list britského krále. Královna přečte list, nahradí jej jiným, v němž stojí, že britský král žádá, aby si vzala posla a v němž jsou narážky na činy Amlethovy, o nichž královna zvěděla ze štítu. Zvěd donese list a štít zpět, Amleth staví se spícím .a dá pak zvěda zajmout. Jede ke královně, královna čte list, schvaluje zabití Fenga, ale diví se, že Amleth si vzal za ženu dceru nevolníků. Nabízí se mu za ženu jako nevěsta, rodem mu rovná. Amleth si ji vezme, jedou pak do Anglie s vojskem. Jeho první žena mu přijede naproti, a pro dítě, jež s ním má, jej varuje před úklady svého otce. Amleth obleče si к hostině u tchána pancéřovou košili a vezme sebou 200 jezdců. Tchán se marně pokouší jej probodnout, ale v boji mu pobije mnoho jezdců. Amleth dá na druhý den vztýčit mrtvé na koních, jakoby byli živí, Britové se leknou příliš četného vojska a prchnou. Král je zabit, Amleth se vrátí s oběma ženami a s velkou kořistí do své vlasti.

*

Povídky z Indie a z Cíny, nejstarší, dávají tři typy látky o chránenci osudu.

První typ vypravují dvě povídky nejstarší, jejichž reky jsou sám Boddhisattva a jeho vrstevník Ghosaka: Dítě je odloženo rodiči nízkého rodu (otcem, matkou). Duchovní prorokuje (z hvězd), že dítě toho dne narozené dosáhne důstojenství a moudrosti. Bohatec dá vyhledat to dítě, ale když pak sám má syna, ukládá nalezenci o život: pohazuje jej před stájí, v příkopě, na cestě, v háji, v houští. Ale zvířata dítě šetří, hájí, kojí, pastýři je berou za své. Bohatec si dítě vezme zpět. Dospívajícího hocha pošle s úkladným vzkazem do hutí: posel má být hozen do pece. Osudnou záměnou zahyne vlastní syn bohatcův. Bohatec posílá jinocha s úkladným listem z domova к svému správci: ale cestou dcera hostitele vymění spícímu poslu rozkaz к vraždě za rozkaz к svatbě s ní. Bohatec umírá hněvem.

Druhý typ„ tvoří dvě rovněž staré povídky, jejichž reky jsou Dämannaka a Candrahäsa: Sirotek po kupci (králi) žebrá u bohatce