str. 398
si vynucuje vstup. (Mezera v textu). Doví se o nebezpečích další cesty, najde přívozníka, jemuž připraví veslo, pluje po jeho lodi nebezpečně vodstvem smrti k zemi blažených. Tam setká se se svým praotcem, jenž jej na týden uspí, žena praotcova připraví mu kouzelný nápoj, pří-vozník doveze jej к pramenu života, kde se uzdraví. Zdráv, v novém oděvu, vrací se zpět a praotec sdělí s ním tajemství byliny, která omlazuje starce a obnovuje život.
Tento prastarý text známe jen nedokonale, ale přesto jeho podobnost s celkovým rozvrhem i s mnohými detaily nebezpečné výpravy je každému, kdo zná její varianty, patrná.
Podrobné zkoumání textových skupin lidových povídek a studium základních typů i hledání literárních podkladů výpravy není dnes — právě tak jako u látky o chránenci osudu — možno, poněvadž literatura, roztroušená po různých knihovnách, není přístupna, a z materiálu citovaného srovnávati nestačí. Podávám tedy pro příklad jen ukázky textů českých.
VI.
a) Dobšinský a Erben jsou v základě týž text: mají tentýž typ povídky o chránenci osudu, v němž jsou skrížený motivy o lovčím synovi a o Thalassionovi, a tentýž typ výpravy pro 3 vlasy к bytosti za mořem, která osuší slzy světa... Erbenova povídka jest autorem složena z pěti variant a tedy pro látkový základ a vázání motivů méně průkazná. Snaha po mythickém zabarvení (Sudičky místo báby, vylíčení vládce zásvětí jako slunce, podle skupiny textů o výpravě za odpovědí na otázku) je zdůrazněna autorem.
Rek se narodí jako syn lovce nebo Jindřich, jest hozen do moře a pojmenován jako Thalassion, jeho nepřítelem je vladař jako u syna lovce, Jindřicha i Konstantina. Věštba kmotrou, která pak mění list a chrání reka, ukazuje к Thalassionovi, jejž chrání stejným způsobem anděl.
Výprava děje se pro tři zlaté vlasy za moře, rek prochází dvěma městy a přes přívoz shodně, ale v různém pořadí. U Erbena nejprve přívoz a pak města s uschlým stromem (s hadem u kořene) a s vyschlou studnou (žába u dna). U Dobšinského nejprve studna, pak strom, nakonec převozník. U Erbena je zámořská bytost výjimečně Slunce, u Dobšinského Vracel (?), oba však čijí člověčinu, matka jejich skrývá reka, trhá synovi vlasy, když spí, a vyláká rady pod záminkou snu. Erben připojuje trest na tchána, jenž jde také na výpravu a uvázne na přívozu.
P. Dobšinský: Prostonárodnie slovenské povesti. Turč. sv. Martin, seš^. 2. 1880 (50) „Plavčík a Vratko, čo osúšajú slzy sveta". V Liptově, v Železném od valachů na salaši slyšel Andrej Krno.
Král jde na zapřenou zkoumat, jak se lidem daří. V pustých horách dojde do drvoštěpovy chalupy na noc. Zena drvoštěpova pracuje к porodu, drvoštěp uloží hosta na poval. Král se v noci probudí, slyší skrz strop babu, ana praví, že ten narozený chlapec bude velmi šťastný, dostane za ženu sousedního krále dceru, která se právě téže noci narodila. Král ví, že jeho žena je také s útěžkem.
Ráno se dá král poznat a přemluví rodiče, aby mu svěřili chlapce na vychování. Rodiče konečně svolí. Král odejde domů, pošle pro chlapce
|