ČINNOST J. KRÁLE NA POLI MYTHOLOGIE.

Ve vědeckém odkazu Králově, skvělém a trvalém pomníku.jeho vzácného ducha, nejsou sice jeho práce z oboru mythologie vrcholným bodem, ale i tak jsou význačnou a záslužnou částí jeho. Bylť Král prvý klassický filolog náš, jenž badání mythologickému věnoval soustavnou pozornost a pokoušel se rozsáhlejší měrou než kdokoliv před ním o řešení nesnadných a spletitých otázek, jichž v oboru tomto nakupeno více než v kterékoli z oněch disciplin, jež si vytkly za cíl zkoumání života a kultury klassických národů starověkých po všech složkách jejích.

Dobou svého vzniku patří mythologické studie Královy, zvláště ty, v nichž podává výsledky samostatného zkoumání svého, staršímu období jeho vědecké činnosti: poslední, nejzralejší periodu tvoření jeho zabralo skoro výlučně ústřední a stěžejní dílo jeho života, antická rhythmika a metrika, jakož i otázky české prosodie. Ale zájem jeho o mythologii neochabl ani tehdy, ba myslím, že nauka tato byla mu vedle právě uvedených nejvlastnějších oborů nad jiné blízká a milá. Toho dojmu jsem aspoň nabyl, když radil jsem se s ním o svém úmyslu pokračovati v jeho kritických přehledech význačnějších prací mythologických.

Obsahově třídí se Králova činnost na tomto poli ve dvě odlišné skupiny: vedle studií, v nichž řeší se samostatně některé otázky mythologické, nalézáme tu práce, jichž cílem jest obeznámiti širší kruhy našich filologů i vzdělanců vůbec s výsledky, к nimž současné zkoumání dospělo, probuditi zájem o problémy, jež se tu naskytují a tím spolu povznésti úroveň tvorby v oboru, jenž, jako zpravidla discipliny nej-obtížnější, jest zvláště oblíbeným rejdištěm mělkého diletantismu. Tento dvojí ráz, čistě vědecký a informativní, který v různém stupni jest patrný též v jiných odvětvích literární činnosti Královy, jest příznačný pro vědeckou povahu jeho vůbec; ukazuje, že Král nikdy nezapomínal pro odborníčkou učenost a důkladnost na zvláštní potřeby a zájmy naší rozvíjející se vědy.

Zachovávajíce rozdělení, jež nám takto thema samo podává, pojednáme nejprve o jednotlivých samostatných studiích Králových, a to tak, že nastíníme, ovšem jen v nejpodstatnějších rysech, vývody jeho, načež pokusíme se práce tyto oceniti a zařaditi v celkovou vývojovou linii badání mythologického. Nejstarší z nich jest úvaha „S c h 1 i e m a n-nova „Hera Boopis" a báje o łoi" (L. fil. a paed. V, 1878, str. 111—141). Podnětem к ní byly předměty, nalezené Schliemannem v troskách Tirynthu a Myken, z nichž jedny jsou podoby lidské, a to z největšího dílu ženské, druhé podoby krav nebo býků, buď celé buď kusé. Předměty tyto pokládal Schliemann za idoly bohyně Hery, o níž soudil, že jest totožná s Ioou, Isidou i Astartou a že v dobách před-homerských ctěna byla v podobě krávy nebo ženy s obličejem kravským neb býčím. Upomínka na tuto podobu zachovala se prý v homer-ském epithetu „βοώπις". Král přijímá sice mínění Schliemannovo, že idoly ony vztahují se к nějaké bohyni měsíce, ale najisto prý nebyla