2. Nejasný význam by měl výklad ze stč. brčeti, -ču, -číš „letěti" a kól, -a Pfahls poukazem na obdobné složeniny Zajekury, Přestavlky atp.

3. Významem by se zamlouval výklad prvního členu ze stč. brt, -i f. = dutina ve stromě, jíž včely užívají jako úle, úl, (stč. brtník = včelař) GebSl. Pak by jm. Brčekoly znamenalo asi „brtčí koly". Tvar ovšem tomuto výkladu odporuje.

Částí Brčekol jest „Stětinskej mlejn". Znám jen doklady: Náhon к Sstiętinskimu Mlegnu JosSe. 128, Stietiner Mühle, Sommer 1837.

M. jm. Štětin se vyskytuje v Cechách dvakrát: 1. V h. pardub. (podle Sedl. Hradů a zámků I. 66) „k obci Mnětické (Mnětice jy. od Pardubic) připsána je též samota (mlýn a jeden selský statek) Štětin ležící asi 10 minut sz. od Mnětic — R. 1386 koupil Štětin tvrz, dvůr se dvěma poplužími, ves celou s řekami atd. Ješek ze Štětina". V 15. stol. zpustla tvrz ą ves a pak i dvůr byl zrušen. 2. V h. pisec, „u Au-těšova dw. popi. Štětin" PalP.

Štětin je tedy obyčejné jm. m. a svou koncovkou -ín se řadí mezi vlastnická jm. Libušin (z os. jm. Libuša) = Libušin (t. hrad n. dvůr^a pod.), Kojetín (z os. jm. Kojata) = Kojatův (t. dvůr) atp. M. jm. Štětin tedy vzniklo z os. jm. *Štěta, jež asi utvořeno bylo jako rodinný tvar z některého jm. delšího, na př. Štěpán, srov. Miřata z Miroslav, Buďata z Budimír, Budislav a Budivoj, Beňata z Benedictus, Mnata (spjše Mňata, GebSl.) v m. jm.„Mnětice atp. V tomto případě Štětin = Štěpánov, jež se vyskytuje v Čechách 6krát.

Horka, do Horky, v Horce (s Podskalpu r. 1910 měla 468 obyv. v 78 d.). Toto místní jméno se vyskytuje v Čechách velice často : prosté jm. H. 24krát 1), jm. H. s nějakým přívlastkem (na př. H. Kamenná) lOkrát a rovněž často v č. mn. Horky; ve tvaru Hůrka se vyskytuje 19krát, Hůrka s nějakým přívlastkem (na př. Hůrka Bílá) 6krát.

Doklady: Jan Pardus z Horky 1432 Paulus 12, ves Horku 1546 t. 23, hajný ze vsi Horky hájí t.; ves Skály, ves Horky, ves Rosice 1601 t. 31. ze vsi Horky 1605 t. 33, ves Horka t., BR 1654, Jos. kat., Horka (von 37 N.) Schaller; Horka an einem Hügel, Dorf von 49 H. mit 335 E. Sommer V. 103; Horka, Horky (ve 49 d. 340 obyv.) PalP.

M. jm. Horka jest zrejme totožné se stč. slovem „hôrka, horka, -y f. demin. z hora — malá hora, zvláště lesem porostlá" (GebSl.) Ves dostala název podle výšiny, na které a okolo níž leží, srov. osady v Cechách: Vrch a Vrchy, Kopec, Chlum a pod.

K Horce připojena jest malá osada Podskala (do Podskaly, v Pod-skale — mezi lidem se místo toho často říká: půjdu pod Skálu, byl jsem pod Skálou); r. 1910 měla 45 obyv. Ve tvaru Podskala jest to m. jm. v Cechách jediné. Jinak jest v С 2krát m. jm. Podskaly, jednou Podskalka (část Milenovic h. Písek) a 5krát Podskalí. Osada leží pode vsí Skálou a dostala tedy název podle své polohy. Podle příkladů: podhradí = domy pod hradem; předměstí = domy před samým městem atp. jest náležitý tvar Podskalí, který jest také v osadě na nárožní tabulce.