ských, IX. Cechy, zpracov. na zákl. výsl. sčít. lidu ze dne 31. pros. 1910 a vyd. с. k. statist. ústř. komisí ve Vídni 1916.

Brčekoly, také Překoly (34 d. se 182 obyv.), obec. Brčekole, do Brčekol, v Brčekolích. M. jm. ojedinělé v Cechách a na Moravě.

Doklady: in curia Brczkol (preb. kost. praž.) 1376 Soud. akta I., Wes Brzekoly 1546 Paulus 23, Wes Brczekoli 1601 t. 31, ves Břekoly 1601 t. 33, Brčekoly 1664 t. 101, při dvoře . . . Brčekolském 1666 t. 104, od kříže k Brcžekolum1) Př. pan. 1713 1), Brczekoller (Teich) t., Roll 1772, gegen Brcžekol Век. Tab. 1713, 1. pod Brcžekoly PřRch. 5, na Brčokolské louce 1774 Paulus 183, Brcžekolly Jos. kat. 1785, Brže-kol, Przekol von 24 N., Schaller 1789, Brčekoly (ve 26 d. 131 obyv.) PalP. 1848.

Vyskytují se tedy tvary: Brčekoly a Břekoly n. Překoly, Tyto dva tvary vznikly jistě jen pisárskym nedopatřením, jelikož by tvaru Brčekoly, kterého se vždycky užívalo a mezi lidem dnes výhradně užívá, nebylo možno z tvaru Břekoly n. Překoly nijak vyložiti. Při výkladu lze tedy bez obavy zabývati se toliko tvarem Brčekoly.

S tímto jménem zajisté úzce souvisí Brč, název nedaleké (11 km) osady u Vys. Mýta. Její doklady jsou : Sedlacz, Brezie villas 1417 Reg. IL, Chotěšiny, Brč 1547, Sněmy Ces. IL, Wes Brtcžie BR, Brč von 26 N. Schaller, PalP. (ve 29 d. 140 obyv.), Brdce, Brč Nauč. SI.

M. jm. Brč a Brčekoly nejsou svým významem docela jasná. Nej-pravděpodobnější jest asi tento výklad: Brč (Brdce v Nauč. SI) patří к přivlastň. jm. Budeč (mezi lidem Buč) = Budkův (t. dvůr atp.) z os. jm. Budek se starou přisvoj. příp. -jb, Choteč z os. jm. Chotek; podle toho Brč vzniklo z os. jm. *Brk n. ''"Brdek n. *Brtek. Stč. jm. os. bohužel dosud prozkoumána nejsou. Jasný doklad jsem nalezl toliko pro zdrobnělé jm. Brk. Mauricio Brczek 1419 Běl. (GebSL), které je také v m. jm.: curia alodialis in Brczkow (notario de Zacz) 1421 PalAC XXVIII. Os. jm. Brk, jež by vzniklo ze stč. brk, -a, -u m. let Flug = Kiel, Flügel (GebSL) by ovšem mělo povahu příjmení. V češtině však příjmení vznikala z pravidla až v 15. stol. Jelikož vlastnická jm. Budeč, Choteč a pod. vznikala jen v době velice staré, je třeba zákl. jm. pro Brč vykládati jakožto rodinný tvar z nějakého delšího jm. os.

M. jm. Brčekoly by podle tohoto výkladu jména Brč náleželo k m. jm. Kněždub = knězův (t. j. knížecí) dub, Kněžmost (= eine Fürstenbrücke), Kněževes, Kněžpol(e), Knížeklady (u Týna n. Vit.) = knězovy (t. j. knížecí) klády, Budčeves = Budkova ves atp.; tudíž Brčekoly = Brkový koly.

Tento výklad prvního členu složeného jm. Brčekoly se zdá dojista podivný a proto se asi vyskytnou ještě tyto výklady:

1. Druhý člen lze spojití se stč. kolu, kláti „píchati, bodati" (GebSL), srov. m. jm. Mydlovary, Makotřasy atp. Pak by první člen byl jistě ze stč. brk (FIug = Kiel, Flügel). Při tom by tvar Brče dělal výkladu nesnáze a vedle toho překvapuje, že v českých jm. m. není jinak ani jediného jm. s 2. členem -koly.