srov. m. jm. v C Bor a Borek, Houští, Houšťka, Rokyta a Rokytno, na Mor. Křoví atp.

Částí Chrasti se stala starobylá osada Chrašice (do Chrašic, v Chra-šicích). „Její kostel postoupen byl r. 1349 к biskupství litomyšlskému a byl filiálním к PodJažicům" (SedlSL). Jelikož kostel v Chrasti byl vystavěn až někdy na počátku 17. stol. (Paulus 89), náležela Chrast do té doby ke kostelu v Chrašicích.

M. jm. Chrašice jest v tomto tvaru v Čechách jediné. Blízké jest mu m. jm. Chrastice h. Písek a jinde v C. m. jm. Chrastice, Chrasto-vice, Chrášťovice a Chrastov.

Doklady: Domaslaua de Chrasczicz 1324 Rei. I., Cunsso de Ho-lessicz et Jesco de Crastitz 1380 t., Wes Chrassticze s Mlegnem 1546 Paulus 23, we Wsy Chrassticzich t., Léta 1618 — w kostele Chrassi-cych (na náhrobku v kost. chrašickém)*), v (=u) Chrassytz Př. 1713, Mayerhof Chraschitz pan. kat. 1753, od Chrassicz Jos 890, k Chrassi-czum Jos 850; Chraschitz, Chrasticz eine Kirche, Schaller 1789; v Chrašicích r. 1837 bylo 10 domů, Sommer V; „ke Chrasti připočtena jest ves Chrastice (Chrašitz)" PalP. 1848; Chrašice, původně Chrastice Nauč. SI.; dnes jsou částí Chrasti a měly r. 1910 13 d. se 117 obyv.; Sedláček ve. svém Míst. slovn. hist. a A. Rybička v Pam. Arch. 1868, 356 užívají jen tvaru Chrastice. Doloženy jsou tedy tvary: Chraščice, Chrastice a od poč. 17. stol. Chrašice; tohoto tvaru se dnes mezi lidem užívá výhradně.

Jméno lze vykládati dvojím způsobem: 1. Přímo se vnucuje souvislost se sousedním městečkem, ke kterému jsou Chrašice připojeny. Podle příkl. Lhota—Lhotice, Skála—Skalice, Hora—Hořice atp. (s příp. -ica) vzniklo z m. jm. Chrast zdrobnělé jm. Chrastica, Chrastice. Podle toho Chrašice = malá Chrast. Přechod do č. množ. by tu bylo třeba vyložiti analogií podle sousedních jm. m.: Rosice, Zaječice, Podlažice atp. Ale jest také možno, že jméno bylo již od počátku v č. množ. a znamenalo: křovinky, keříky, houštinky atp.

2. С množné asi přimělo Cerného-Vášu, že Chrastice vykládají na str. 78 z os. jm. Chrast příponou -ici. Počítají je tudíž ke jm. če-ledním, srov. Jarohněvice, Václavice atp. Os. jm. Chrast jest sice doloženo, na př. Andreas Chrast sutor emit Tom Z 1433 st. 32 č. 455, Margaretha Chrastowa Tom Z 1433 m. 10 č. 258a atd. Podle významu (stč. chrast = 1. chrastí, křoví; 2. strupy, prašivina, GebSl.) jest to příjmení vzniklé přezdívkou asi až v 15. stol. Je dokonce pravděpodobno, že byly ty osoby tak nazvány podle svého rodiště, srov. Jan Rokycana = Jan z Rokycan, rovněž Příbram, Veleslavín a j. Naše osada byla však již v dobách, kdy ještě příjmení vůbec nebylo a proto má přednost první výklad. Vedle toho by to byla podivná shoda okolností, že dáno čelední jm. Chrastice osadě, která leží zrovna v sousedství osady nazvané podle chrastí (křovin), které tu rostlo. Rovněž netřeba se pro náš výklad obávati skutečnosti, že Chrast byla přidělena ke kostelu v Chrašicích a mysliti proto, že Chrašice byly osada starší. Obě osady