snad vznikly v téže době anebo spíše Chrašice později a kostel vystavěn po čase na vhodném místě nad Chrašicemi.

V obou výkladech však nutno hláskovou změnu Chrastice—Chrašice vysvětliti přechodnými tvary: Chraščicě a Chrastice — Chrašice. Změna hlásková -sti- >-šči- >šti- jest známa nejen z východních nářečí českých, ale v některých slovech porůznu i v C, na př. náměstí m. náměstí, kostěný m. kostěný, štěnice = stč. štěnice i ščenicě (GebHl. 390). Změnu pak Chraščicě, Chrastice, >Chrašice nutno pokládati za zvláštnost nářeční.

Vyskytl se ještě jeden výklad jm. Chrastic. Paulus na str. 4. praví: na břehu potoka Zejbra „byl nepatrný porost, nízké jen křoví, které odumřelými výhony půdu pokrývajíc pod nohou chodcovou chrastilo". Odtud prý obyvatelé toho místa se nazývali Chrastici a jejich osada Chrastice. —• Jelikož stč. příp. -icě ve jm. m. označuje buď jm. zdrob-nělá nebo jm. čelední (v. horní, jediné přípustné výklady), patří Paulu-sův výklad nesporně do tak zvané lidové etymologie. K tomu slov. chrastiti jest až novočeské, ve stč. bylo chřěstati (= kvakati) a chřěst-núti (= zarachotiti), chřest (= Gerassel) GebSl.

Jiné části města Chrasti se nazývají: 1. Za bránou (e) t. j. za bývalou městskou branou na chrudimské straně: za Branau Př. 27; říká se: „on bydlí na zabraně" a tak již dlouho, na př. „obyvatelstvo z ná-mľstí a ze „zabrány" 1797 Paulus 216. Zřízení brány této v 16. stol. mělo zde prý ten účel, aby bylo usnadněno vybírání poplatku z přiváženého zboží (Paulus 82).

2. Za brankou (b) — bývala zde asi branka, aby nemohla drůbež vybíhati do polí.

3. Na Ceperce (č): za Cžeperkau Př. 1 (r. 1713), V. Zlazňovský měl roli za Ceperkou r. 1718, Paulus 131 (z Pamětní kn. založ. r. 1715). Bývaly zde tři nádrže s dešťovou vodou. Podle „Pořádku při hašení ohně" vyd. r. 1845 „hospodář při domu N. С132 zavěsí „při ohni času nočního" lucernu „při druhé náďržce Ceperce nazvané."—O vzniku Ceperky píše Paulus 191 toto: „Část bývalé obce, která nyní Ceperkou se nazývá, poskytovala hned na povrchu dostatek dobrého kamene (opuky), jejž na podezdívky dřevěných budov a na parkány zde lámali. Tehdejšími hlubokými cestami od horecké i řestocké strany stahovala se sem voda [děje se to i nyní po zřízení silnice, která však všecka nižší místa (vylámaná) vyplnila] a louže, tvořila, jež někdo kdysi posměšně к největšímu rybníku ve východních Cechách, Ceperce na Pardubicku, přirovnávaje Ceperkou nazval". Nádrže jsou sice již dávno zavezeny, ale jméno se udrželo podnes.

4. Pod doubravou n. Pod kopcem (i), samota.

5. N a H o 1 e t í n ě (c) jest ulice velmi dlouhá a tím podobná vsi Holetínu u Hlinská; člověk potřebuje asi hodiny času, než touto vsí projde.

6. N a Nouzově (f) mezi ulicí Horečkou a Zaječickou podle svého bývalého chudého obyvatelstva.

7. Na v o b c i (d) s volným dosud místem.

8. Na Pančavě (h). Jm. toto lze vyložiti dvojím způsobem: а) V jižních Uhrách na blízku Bělehradu jest město Pancsova, srb. Pan-