čevo, které mělo za válek tureckých značný význam zejména r. 1716, 1739, 1778; r. 1849 zde byli poraženi Maďaři od Rakušanů, v. Meyers Konvers. Lex. Bývala o něm asi častěji řeč, zvláště když bývala dlouho v Chrasti vojenská posádka. O tom svědčí Jos. 3: Wachstubna к škole přistavená od N. C. 178, Jos. 527: Obecní pastviště při silnici chrudimský, přes který se vždy dobytek honí a zde ležící Compagnie svůj exercírný plac drží; r. 1848 byly v Chrasti posádkou huláni, v. Paulus 275. — Jm. Pančava bylo dáno přezdívkou i části města nebo jednotlivému domu, srov. Na Krétě, Port Artur a j. podle událostí v nedávné době.

b) Rovněž asi podle uherské Pančovy nazýván na Moravě také „zpustlý příbytek, kde se neřesti tropí" a dále „vojanda Soldatenhure" v. KS1. z.Mor. Mřk. (omylem m. Mšk. = Menšík, Moravské pohádky).

9. Podměstí (g) chrašické a podlažické (v. Paulus 216 pro r. 1797 a podnes): Jos. 866 Cesta na Podmiestj, Jos. 888 (3krát) p. na stráni za Podmiestem (!).

10. U špejcharu (a), u obecní sýpky domky i pole, název poměrně nový, neboť teprve r. 1835 postoupila obec místo pro „kontribu-čenskou sýpku" za městečkem při silnici chrudimské (Paulus 250).

Mezihoří, Mezhoř, obecně jen Mezhoř, do Mezhoře. Toto m. jm. se vyskytuje v Cechách často: ve tvaru Mezihoří 7krát, Mezhoří jednou, Mezihoř 4krát a Mezhoř 3krát.

Doklady: v BR 1654 není o M. ani zmínky; teprve v Př. 1713: 1. V (= u) mez Horže (podle toho by se zdálo, že osada M. vznikla teprve mezi 1. 1654—1713, ale její jm. ukazuje na původ starší — konečně v BR nejsou uvedeny osady všecky, některé byly před zdaněním zamlčeny) ; Ort Mezhorž Roli. 1772, u Mezhorže Jos. 261 a č., Mezhorž von 11 N., Schaller; Mezhorž, Dorf von 13 H. mit 89 E., worunter die aus 6 N. bestehende Einschiebt Sylnitz begriffen ist, Sommer 1837 V. 103; Mezihoří (13 d. se 100 obyv.?) PalP. 1848; r. 1910 měla M. se Silnicemi 13 d. se 68 obyv. obě malé osady se sobě velikostí téměř rovnají. Jm. M. vzniklo zřejmě ze stč. mezihořie = Ort zwischen Bergen (GebSl.). Název jest přiměřený poloze esady, srov. m. jm. Meziříčí, Mezimostí, Mezipotočí atp.

K^Mezhoři jest připočtena stejně velká osada Silnice. Toto m. jm. jest v С ojedinělé. V Jos. kat. není o nich zmínky ani při Horce ani při Hlíně a Smrčku, rovněž ne u Schallera. Proto porn. jm.: (role) U Sylnicz Př. 1 (r. 1713) třeba brati ještě v původním smyslu tohoto slova. — První zmínka jest o nich v děkanském rejstříku chrasteckém z r. 1817 (Paulus 235), pak u Sommera V. 1837, 103 (aus 6 N. bestehende Einschicht Sylnitz). (V PalP. 1848 není uvedena). — Osada S. tudíž vznikla někdy mezi 1. 1789—1817, nejdříve asi myslivna а к té pak byly přistavovány jednotlivé domky. Název osady S. vznikl tedy z porn. názvu „u silnic" n. „v silnicích" (srov. „v řekách" u Zaječic i co se týče č. množ.) podobně, jako m. jm. Horka vzniklo z porn. jm. „na horce".

Podlažice, do Podlažie. Toto m. jm. jest v C a na Mor. jediné. ■— Býval zde proslulý klášter benediktinský, založený r. 1159; r. 1421 byl od Husitů rozbořen (SedlSL).