Doklady: Podelasichch, monast. fratrum ord. S. Bened. in Boh. 1160 Reg. L; Artleb, abbatem de Podlasicz 1319 Rei. I.; Artlebum, abbatem de Podlazicz t.; abbatis de Podlazicz TomZ. 1360 st. 245; Domaslaus, abb'as de Podlaschicz TomZ. 1361, Domaslaum de Potlasicz t. 1364, monast. in Podlazicz 1400 Rei. I., we Wsy Podlaziczych 1546 Paulus 23, Wes Podlazicze t., s rybníky třemi u Podlazicz t., Wes Podlažicze 1601 t. 31, 1605 t. 35, BR 1654, Př. 1713, na sladovnu mou Podlažskau 1605 Paulus 34 (5krát), w Podlažiczich Jos. kat. (datum), Podlazicz von 70 N., Schaller, Podlažice (89 d. s 533 obyv.) PalP. 1848; r. 1910 měly 91 d. s 610 obyv.

Doložen jest tedy ode vždy jen tvar Podlažice, jelikož odchylné tvary dojista lze přičísti na vrub nepřesného písaře.

Výklad: kone. -ice mají 1. m. jm., která jsou jakožto jména če-lední (rodová) utvořena ze jm. os., srov. Václavice = osada čeledi Václavovy, pod. Jarohněvice a j., tudíž Podlažice = osada čeledi Podlahový. Os. jm. Podlaha jest sice dosvědčeno (Tůma Podlaha, poddaný, ArchČ. XVII., 1494), ale je to již pozdní příjmení, jež u nás vznikala hlavně v 15. stol. Osada Podlažice jest však prastará. Proto je tento výklad nevhodný.

2. U obecných slov má -ice význam zdrobňující, srov. Skála—Skalice, Hora—Hořice a j., tudíž Podlažice == malé podlahy. Podle Jg. i K. SI. podlaha = a) široké prkno, die Diele, das Dielbrett; velké široké podlahy nebo prkna, mostnice, jako na most kladou plancae (Rešelův Slov. lat.-čes. 1560); Gegie také nočnie položenie často jedno na dstie (t. na desce) bieše anebo na podlahách Ms. Leg.; podlažice, -e f. dla-žice Pflasterziegel (z excerpt Bergnera naroz. 1763), b) = položení prken nebo tlustých dřev na dno к chození po nich atd. Dielung, zvi. podlaha v pokojích, Dielboden.

Ať tedy vyjdeme přímo od slova podlažice, Pflasterziegel, anebo od zdrobnělého slova podlaha, m. jm. Podlažice znamená „podlážky" a patří do této významové skupiny m. jm.: Kladky na Mor., Břevnice (v С 3krát), Lavice a Lavičky (stč. lavička = lávka GebSL), Desky (stč. dska, Brett, Tafel), Most (v Č. 2krát), Mosty (3krát), Mostky, Mo-stice, Mostek (5krát), Hatě (8krát, stč. hat, -i křovina; pozemek v místě křovinatém; cesta v místech bažinatých, položenými otepmi křoví nebo kulatým dřívím, GebSL).

Tento výklad podporuje poloha osady v rozsáhlé kotlině s několika rybníky při potoku dosti velkém.

3. Vyskytl se ještě jiný výklad: Paulus na str. 4. vykládá Podlažice z Podlazici == kdo se pod Iazem na březích Zejgra usadili. Podobně vykládá Sedláček ve svém Slovn. Podlesie e z Podlesici, pod lesem bydlící a pod. Mezilesice (nyn. Medlešice) z Mezilesici. Výklad Paulusův by podporovalo jm. osady Zalažany, vzdálené odtud asi 6 km sevvých., jež vzniklo ze slova laz = Leh de (lado, úhor), Bergfläche, Grund, Feld, pol. łaz, durch Niederbrennen von Gebüsch gewonnenes Ackerland (Bern., Etym. Wtb.), nč. dial. laz = pole o samotě, živým plotem ohrazené, Bart D. (mor.-uher.) GebSL Slovo laz bylo tudíž v tomto kraji běžné.