str. 64
Proberu zprávy o těchto zmizelých osadách v pořádku celkem abecedním. Jen o Větrově pojednám předem, poněvadž znalost jeho polohy třeba předpokládati k lokalisování vsi Křepelová.
Větrov.
S první zmínkou o vsi Větrově po r. 1305 setkáváme se r. 1379 v berním rejstříku arcibiskupských statků. Patřil tenkrát к panství Re-čickému jako jedna z nejmenších jeho vsí, maje pouze 2,25 lánu a 1 jitro pozemků, o něž se dělily 4 usedlosti. Hostislav držel 3/4 lánu, Hodek a Jan po 1/2 lánu a Hostislav (nelze říci, zda Hostislav již uvedený či jiný) 1/4 lánu a 2,5 jitra.6)
Další zmínku o Větrově, rovněž ještě z dob předhusitských, obsahuje smlouva, kterou uzavřel Ondřej, kanovník pražský a farář pelhřimovský, s Mikulášem z Borku, oltářníkem sv. Gotharda v kostele Pražském, 8. února 1412, aby mu založil nový rybník na jeho pozemcích u vsi Křepelová, pod mezemi lesa zádušního, u cesty ze vsi Větrova k Radňovu.7)
Ve století XV. zmiňuje se o Větrově jako vsi ještě list z 5. září 1454, kterým jej král Ladislav zastavil s větší částí někdejšího panství Rečického Jindřichovi ze Stráže8), a list krále Vladislava z 12. dubna 1487, kterým udělil Janovi z Selmberka tu milost, aby nemohl býti splacen od nikoho jiného nežli od řádně voleného a ztvrzeného arcibiskupa pražského.9)
Nejblíže následující zpráva o Větrově z r. 1554 mluví o něm už jako o vsi pusté: Dne 25. června t. r. dal král Ferdinand Sebestyánovi Leskovcovi z Leskovce na Rečici výplatu na některé vsi někdy arci-biskupské, mezi nimiž se uvádí i „pustá ves W i et r owa".10) Milosti této užil Šebestyán Leskovec teprve po 20 letech, obeslav 30. dubna 1574 Jana Leskovce na Cerekvici, aby položil na soudě komorním všecky své zápisy na ony vsi, mezi nimiž obeslání jmenuje zase výslovně i „pustú ves Wietrow".11)
Do r. 1585 zarostlo již městiště bývalé vsi lesem. Aspoň „Registra všeho statku zápisného к panství Cerekvickému náležejícího" z toho roku uvádějí mezi lesy к němu příslušejícími též les „na pustý vsi w i e t r o wy".12)
Jméno někdejší osady stalo se tak jménem polní trati, se kterým se setkáváme hned v první soustavné sbírce těchto jmen, v t. řeč. katastru Tereziánském. Podle přiznávacích tabeli z r. 1713 měly v Nové
6) Decem registra censuum bohemica. Vyd. Jos. Emier. V Praze 1881, str. 362 a 379.
7) Erectionum 1. XIII. T. 15: „in bonis et agris — ecclesie in Pilgrems prope vil-lam Krzepelow, infra limites silue ecclesie circa stratám, qua itur de villa Wietrow ad villam Radnow."
8) Arch. c. k. čes. místodrž. А IV 207. Srov. A. Sedláček, Zbytky register králův římských a českých z let 1361—1480. V Praze 1914, str. 209 (č. 1532).
9) Archiv český XVIII. (1900), str. 2 n. (pozn. 4).
10) Arch. с. k. čes. místodrž., Kniha č. 51 (Majestalien vom fahre 1551—1556), fol. 79b n. (SA).
11) Arch. mus. kr. Ces., Kniha č. 84 (Registra obeslání z výplaty soudu kom. kr. Č. 1550-1628), fol. E 15 (AS). .
12) Arch. с. k. čes. místodrž., Cerekwitz (AS).
|
