Bukové grunty č. 2, 3, 7, 8, 9 a 10 pole řečená Na Wietrowech a kromě nich ještě grunty č. 9 a 12 stejnojmenné louky. Rovněž i v katastru vsi Černova uvádějí se pole zvaná Na Wietrowech u gruntů č. 5 a 6.13)

Ještě četnější stopy po někdejší vsi Větrově poskytuje však hlavní náš zdroj pro jména polních tratí, katastr Josefínský z r. 1785, v obvodech těchže vsí.14)

V katastru černovském označeno jest celé položení VI. u hranic chrástovských a bukovských jako „položení W g e t r o w s k y". Bližší určení pole „Na wietrowech" (t. č. 87) slovy „u Vítkovýho vršku v kopaninách, kamenitý a skalnatý; přes to pole jdoucí cesta k Čej-kovskému lesu" lokalisuje polní onu parcelu do blízkosti Vítkova vršku, t. j. koty 716 m, označené na speciální mapě generálního štábu jménem „Vítků kopec".

Ještě bližší omezení takto nalezené lokality poskytují nám jména polních tratí katastru vsi Bukové. I tu jmenuje se celé položení IV. „Wietrowsky" a 4 pole (č. t. 380, 382, 384 a 385), kamenitá a skalnatá, nesou zvlášť jméno „Na Wietrowech". Ale i v V. položení jmenuje se panská louka č. t. 397 „Wietrowska" a pole č. t. 400 a 402 „Na Wietrowech".15)

Ze všech těchto drobných údajů lze souditi aspoň tolik, že pozemky bývalé vsi Větrova ležely v bezprostřední blízkosti Vítkova kopce, na hranicích dnešního katastru vsí Bukové a Cernova.

Tuto lokalisaci potvrzuje pak nejstarší náš pramen kartografický — katastrální mapa z r. 1829, která v obvodu obce Bukové označuje názvem „Wietrowsky" polohu přesně na Vítkově kopci, východně od cesty vedoucí od Bukové k Cejkovu až к hranicím obecním a celý severní úzký výběžek katastru bukovského.

Ves sama neležela ovšem na samém kopci, nýbrž pod ním, pravděpodobně u pramenů potoka, vyvěrajícího pod kótou 705 m (V Šancích), na cestě z Černova do Dobré Vody. Asi do těch míst klade někdejší Větrov i lidová tradice, bájící o tom, že ves byla v nějaké válce rozstřílena s protějšího kopce Čihálky nad Dobrou Vodou.

O vsi Křepelové zachovalo se nám po roce 1305 poměrně dosti mnoho zpráv. R. 1376, 20. října dostala se darem Mikuláše z Pelhřimova, doktora sv. písma, a Jana, faráře v Hořepníce, záduší nedávno zřízené kaple Panny Maria, přistavené к farnímu chrámu sv.Víta v Pelhřimově. Z listiny darovací se dovídáme, že obsahovala kromě orné půdy ještě 2 rybníky, půl lánu lesa a jiné porostliny i pastviny.16)

Krátce potom ozývá se jméno vsi Křepelová znova, r. 1389. Jan, mlynář pod Pacovem, vyznal tenkrát na mukách, že Bláha, kostečník