str. 66
z Pacova, a jeho tovaryši ukradli koně, a provedše jej k jeho mlýnu, prodali ho potom v Pelhřimově jakémusi sedláku „z Křepelová podle Rynarce".17) Poloha Křepelová jest tu sice posledními slovy blíže určena, ale tím není řečeno vlastně nic více, než co víme z listiny ry-narecké, že totiž ležel v okolí Rynarce.
Za to poměrně velmi určitě zjišťuje polohu Křepelová zpráva následující z r. 1412, uvedená již výše při vsi Větrově, podle níž pozemky křepelovské ležely u cesty spojující vsi Větrov s Radňovem.18) Jest to zároveň poslední zpráva, uvádějící Křepelov jako ves ještě osídlenou. Když se po dlouhé přestávce shledáváme r. 1545 v pramenech zase s jeho jménem, mluví se o něm už jako o vsi pusté: Dne 5. října t. r. dali si purkmistr a rada města Pelhřimova vložiti do obnovených desk zemských jako majetek svého záduší kromě dílů ve vsích Vlásenici, Ce-listném a Myslotíně též „Kržepelow ves pustou s dvořišti pustými."19)
Křepelov zpustl tedy někdy v letech 1412—1544, aniž známe příčiny toho. Možno pouze hádat na války husitské, na zhouby, způsobené domácími válkami v polovici XV. století, snad i na dobrovolné zpuštění vsi od vrchnosti počátkem XVI. století, ale jistoty lze se tu sotva dobrati.
Polohu pozemků křepelovských určuje zpráva z r. 1412 s poměrně velikou přibližností: Potok, na němž měl být nový rybník založen, nemohl být jiný, nežli potůček, pramenící pod kótou 705 m (V Šancích) sev. od Bukové a tekoucí směrem severním к Letnám, Dlouhé Vsi a Zajíčkovu. Neboť jen on plyne skoro rovnoběžně s cestou, spojující Rad-ňov s Větrovem, jehož polohu už známe. V tom případě bylo by však velmi lákavo ztotožniti zaniklý Křepelov s novější vsí Letnami, o níž poprvé se dovídáme r. 1616 20) a jež v novém popise městských statků z r. 1625 vystřídává zmizelý Křepelov.21)
Opravdu pak uvádějí se r. 1714 jako příslušenství panského dvora letenského pole „Na Kr ž e p e 1 o wy c h" a „Na Kržep e łowi e" a r. 1722 připomínají se v katastru vsi Dobré Vody poddanské parcely „U Kržep elowy", „W K r ž e p e 1 o w y c h", „Na Kržepelo-wych" a „Na K r ž e p e 1 o w e y c h".22) Též obšírný urbář panství Pelhřimovského z "r. 1760 uvádí při dvoře letenském pole „Na Kržepe-I owych" a „Na Kržepelow e" a louku „Od Kržepelowa".23)
Dlouhou řadu názvů polních tratí, upomínajících na zaniklou ves Křepelov, podává konečně katastr Josefínský z r. 1785, vypočítávaje v obvodu vsi Dobré Vody (II. položení „U Božích mouček") tyto parcely:
С t. 217. Louka Na Kržepelowich vedle Náměstkovy louky. „ „219. Pole Na Kržepelowim pod silnicí.
17) Popravčí kniha pánův z Rožmberka. Vyd. Fr. Mareš. V Praze 1878, str. 2 n.
18) Viz výše str. 64.
19) Desky zemské větší 250 J 15.
20) Zemský arch. král. Č., Radní kopiář pelhřimovský 14. října 1616.
21) Registra úroku svatojirského a svatohavelského na statku pelhřimovském. Arch. с. k. čes. míst. P. 31. 17.
22) Terez, katastr, Tábor 85 пл., č. 9. а 11.
23) Auszführliches Grundbuch oder Urbarium der königlichen Stadt Pilgram sambt darzu gehörigen Dörffern v arch. mus. pelhřim., str. 217.