Č. t. 220. Pole Na Kržepelowich při Cerekvickej silnici.

„ „ 221. Louka Na Kržepelowich.

„ „ 222. Pole Na Kržepelowym u Bukovska.

„ „ 224. Pole Na Kržepelowich.

„ „ 225. Pole Na Kržepelowym pod silnicí Dobrovodskou. „ „ 287. Panská louka pod Kržepelowskym polem. „ „ 295. Pole Na Kržepelowich při panským. „ „ 296. Pole Na Kržepelowych.

„ „ 297. Pole Na Kržepelowym vedle cesty k Cerekvi. „ „ 298. Panský pole Na Kržepelowich nad silnicí ce-rekvickou.24)

Bližší určení polohy jednotlivých těchto parcel, kombinované s lidovou tradicí, v níž jméno „Na Křepelovech" změnilo se časem lidovou etymologií v název „N а к ř e p e 1 с e", usnadňuje nám vymeziti polohu pozemků tak nazývaných. Jest to položení omezené dnes nádražím v Dobré Vodě, cestou odtud к Vítkovu kopci, silnicí vedoucí z Pelhřimova do Horní Cerekve a kótou 651 m. Ještě úže omezuje pak místo bývalé vsi jméno rybníka, dnes vypuštěného, pod samým nádražím dobrovodským, nazývaného „Návesník". Památka zaniklé vsi v těchto místech žije v lidové tradici dosud.

Nestojí tedy Letny na místě starého Křepelová. Poměr obou osad nutno si pak představovati asi tak, že po zániku Křepelová založena byla někdy v letech 1.545—1616 nová osada Letny, sice v katastru vsi starší, ale na půdě dotud panenské, poněvadž městiště starého Křepelová bylo patrně zatím zatopeno rybníkem.

Obě Lhoty rynarecké listiny, po Lhotě u sv. Jiří na Choceňsku nejstarší doklady Lhot v Cechách, je velmi nesnadno, vlastně jednu z nich, Okrouhlou, skoro nemožno lokalisovati.

Na první pohled je velmi lákavo ztotožniti Dlouhou Lhotu s dnešní Dlouhou Vsí (mezi Dobrou Vodou a Zajíčkovem), ale závadou tohoto jednoduchého řešení problému jest, že jméno Dlouhá Ves je poměrně mladé a v žádném ze starších pramenů se neuvádí.25)

Pravděpodobněji možno tedy pomýšlet na dnešní dvůr Lhotky, severně od Rynarce, na silnici vedoucí к Pelhřimovu, který se dokonce r. 1619 nazývá jednou Dlouhé Lhotky.26) Ale ani tato shoda nepřesvědčuje úplně. Neboť, ačkoli máme o Lhotkách mezi Pelhřimovem a Rynarcem řadu dokladů, ze všech století, počínaje XIVtým, nenazývají se „Dlouhé" ani jednou kromě příkladu už uvedeného, ba i tento jest zcela ojedinělý mezi řadou dokladů pro jméno Horní Lhotky, označující současně a v témž prameni týž dvůr.

Když kolem r. 1673 žádal Václav Ježovský, děkan červenořečický, arcibiskupa pražského Matěje Ferdinanda, aby byly kostelu rynareckému