zase navráceny osady, přivtělené časem к farnostem jiným, uvádí mezi nimi i Okrouhlou a Dlouhou Lhotu, které prý drží urození páni Hynkové a které byly přivtěleny ke kostelu pelhřimovskému.27) Ze zmínky o pánech Hyncích možno soudit, že se tu obě Lhoty rynarecké listiny zase ztotožňují s Lhotkou mezi Rynarcem a Pelhřimovem, kterou drželi tenkrát bratři Kryštof a Jan Jindřich Hynkové ze Služátek a jež se podle nich nazývala Lhotou Služáteckou. Zdali však kromě podobnosti jména byl k tomu i důvod historický, nelze dnes říci. Spíše ..nikoli, poněvadž s jediným dvorem se tu ztotožňují obě Lhoty rynarecké listiny.

28)

Jedinou stopu po sídlišti toho jména poskytují nám po r. 1305 dva zápisy v Registrech purkrechtů vesnických na panství pelhřimovském z r. 1550, fol. H8. R. 1572 „se vyhledalo, že Jakub Na po-swatnym vybral namístě Mariany, manželky své, 3 kopy gr.", a léta 1573 složil Martin Kolouch, rychtář v Rovném, témuž Jakubovi „N a poswatnym" 2 k. gr. míš.

V katastrech ani na mapě katastrální není po jméně Posvátný ani stopy. Také pátrání, nezachovalo-li- se snad v ústech lidu, zůstalo marným. Lze tedy říci aspoň s jistou pravděpodobností pouze tolik, že osada Posvátný ležela někde blízko u Rovného.

Jako ves připomíná se Slaviboř ještě r. 1379. Měla 3 lány pozemků a držel ji Ješek, lesní na panství řečickém, jako výsluhu či nápravu za svoji službu. Snad už tenkrát počala pustnouti, neboť Ješek platil tenkrát královské berně pouze 40 gr. (místo pravidelných 96) „pro zpuštění dědin."29)

Od té doby nesetkáváme se s jménem Slaviboře, až v zkomolené ' podobě zápisů katastrálních.

R. 1713 uvádí t. ř. Tereziánský katastr na panství Novorychnov-ském rybník Sswegbor30) a katastr Josefínský z r. 1785 uvádí na gruntech vsi Lešova celou řadu jmen odtud odvozených:

С t. 264. Nad Sswegborskou loukou. „ „ 266. Panská louka Sswegborska.

Rybník horní Sswegborsky. „ „ 269. Pole Ve Swegboržich. „ „ 270. Pastviště mezi Sswegborskym lesem. „ „ 271. Les Sswegborsky. „ „ 272. Louka mezi Sswegborskymi rybníky.