str. 69
Ct. 273. Rybník Dolní Sswegborsky.
„ „ 276. Pastviště nad Horním Sswegborskym rybníkem.31) Katastrální mapa z r. 1829 zná jméno Sswegbor jen pro les-nad cestou z Rájová do Čejková, kolem koty 667 m.
Ze ztotožnění místní trati, nazývané Švejbory, s někdejší vsí Slavi-boří je oprávněno, dokazuje těž přepisování tohoto jména v pozdějších opisech zakládací listiny rynarecké fary: v pamětní listině z počátku XVIII, stol., vyňaté z věžní báně kostelní, jest psáno Sweylor av opisu pamětní knihy z r. 1728 II, fol. 2. S c h w e y b o r s h.32)
Smrkovec.
Na bývalou osadu Smrkovec upomína po r. 1305 jen název polní trati „Smrkovec". Ves zanikla patrně, ne-li dříve, tedy aspoň ještě ve válkách husitských, neboť r. 1466 označuje jméno Smrkovec -už pouhou polní trať. Toho roku vyznala totiž ten pátek před nedělí Lae-tare (14. března) paní Machną z Rynarce, „že jest prodala kousek dědiny Mikulášovi z Rovného i jeho budúcim, a to U Smrkowczie jenž slove, za 20 gr., a to tak veliký kus, jakož kámen, břiezka a smrč ukazuje."33)
S novým dokladem jména Smrkovec shledáváme se až po stu letech. R. 1569 svědčí ve při pana Viléma Ostrovce z Královic a na Bo-žejově proti Cypriánovi Jírovu ze vsi Myslotína, poddanému záduší pelhřimovského, o mord také jakýsi Smrkovec, který se dvakrát nazývá Jakubem z Smrkovce.34) Snad tedy na městišti staré zaniklé vsi vzniklo do té doby nové sídlo, patrně jen samota. Ale po 3 letech označuje jméno Smrkovec zase už jen pouhou místní polohu. R. 1572, 18. června koupil Vondra Sluka od purkmistra a pánův pelhřimovských „půl louky s kusem oulehle, jenž slove Smrkowecz", za 7,5. kopy gr. č. a druhou půli louky, rovněž s kusem oulehle, koupil současně Václav Náměstek.35)
V XVII. století dovídáme se o polích a lese S m r k o v с i, patřících záduší rynareckému. Už před r. 1648 užíval jich Mezera zHouse-rovky36) a v užívání jeho rodu byly tyto pozemky ještě po stu letech. R. 1722 užíval zádušního pole „Smrkowecz" Václav Mezera z House-rovky37) r. 1728 Norbert Mezera.38)
31) Josef, katastr č. 2668.
32) Oboj! na faře rynarecké.
33) Arch. mus. pelhř., Městská kniha z r. 1419, fol. 32 b.
34) Archiv zemský král. Ces., Kniha protokolů a výpovědí práva pelhřimovského (Acta et sententiae) z 11. 1562—71, fol. 76. Sotva lze pomýšleti na nějaký jiný Smrkovec (na př. na Strakonicku). Neboť všecky osoby na sporné vraždě súčastněhé byly z Myslotína a Vratišova; i je pravděpodobno, že také uvedený Jakub byl z blízkého sousedství.
35) Arch. mus. pelhř., Registra purkrechtů vesnických z r. 1550, fol. H 6 n. 36) Liber I. memorabilium z r. 1648 na faře rynarecké. O Mezeroví se tu praví, že za 16 let neplatil rynareckému záduší úrok z nich.
37) Terez, katastr, Tábor 97, č. 4.
38) Liber II. memorabilium z r. 1723 na faře rynarecké.
|
