jménem Huntov); osada sama stávala asi v místech dnešní myslivny markvarecké, nazývané mezi lidem též jménem Huntov.

Ves Jistebník patřila v poslední čtvrti XIV. století к větším osadám arcibiskupského statku Rečického, obsahujíc 9,5 lánu a 2 jitra pozemků; tyto pozemky byly rozděleny ve 20 gruntů průměrně půllán-ních. Jejich držitelé, seřadění podle velikosti gruntů sestupně, měli: Holub 2,5 čtvrti 4 jitra, Válek 2,5 čtvrti 2 jitra, Mika čtvrti 1 jitro, Pešek 1/2 lánu 6,5 jitra, Ješek 2 čtvrti 4 jitra, Vaňček, Duchoň, Budan, Mstiešek, Jan a Kozel po 1/2 láně, Osmiek l,5 čtvrti 13 jiter, Michal a Petr po 1,5 čtvrti 5 jitrech, Stibor l1/2 čtvrti l,5 jitra, Dětřich l,5 čtvrti, Ondřej 1 čtvrt 5 jiter, Svach a Valan po 1 čtvrti 4 jitrech, Velík 1 čtvrt 2 jitra.

Počátkem r. 1379 měli Jistebničtí platit jako berni paušální summu 5 kop gr.,54) ale zůstali ji dlužni, když se za zaplacení zaručili Pešek Longus, Kozel a Osmiek.55)

Tři mlýny po 1 malém kole (složení) platily berni zvlášť.56)

O povinnostech obyvatel jistebnických к vrchnosti poučuje nás Urbář panství arcibiskupských z 90tých let XIV. stol. Na penězích platilo se z lánu ročního úroku 32 gr., berně tolikéž, smazného (poplatek písaři za vymazání jména při zaplacení) 1 gr., podymného 1/2gr. z každého krbu, poplatků soudních 1/2 gr. a 2 haléře. Mlýny platily ročně po 8 gr. V naturaliích odvádělo se z lánu ročně po 2 kuřatech, po džberu ovsa a po „obláči" koudele. Z povinnosti robotní se Jistebničtí vyplatili poplatkem 3 gr. ročně z lánu. Jen na hony byli povinni choditi na rozkaz purkrabího.57)

Další stopy o existenci Jistebníka máme až z druhé půle XV. století. Před r. l466 udělal Václav z Leskovce rybník „u vsi řečené Gy-stebniek a těm lidem, jichž dědiny zatopil, něco dědinami od Dolnie Czerekwiecze o[d]dal". Dne 1. ledna 1466 schválil král Jiří tuto náhradu a potvrdil držení rybníka Václavovi i jeho dědicům.58)

Jinak zmiňují se o Jistebníku tytéž prameny jako o Větrovu к 11. 1454, 1487, 1554 а 1574.69 Nejblíže další zpráva z r. 1585 mluví oji-, stebniku už jako o vsi pusté. Někdy v II. 1574—1585 byly pozemky; její, aspoň částečně, svedeny к sousední vsi Těšenovu, jejíž obec platila pak „z pusté vsi Gistebniku" po 2 kopách úroku při terminu sv. Jiří a sv. Havla a na materialiích .15 džberů ovsa a 30 kuřat.60)

Jakým způsobem bylo zpuštění vsi provedeno, o tom se nám zprávy nedochovaly. Pravděpodobně bylo však městiště vsi zatopeno