rybníkem, jenž přijal jméno zmizelé vsi a o němž máme první zprávu z r. 1599. Toho roku (17. srpna) stala se dohoda mezi Arnoštem z Les-kovce a Heřmanem nejstarším z Říčan, že tento postoupí Arnoštovi za odstoupení všech práv к statku rychnovskému a řečickému vsi Bez-děčína a „rybníku slove G is t e b n i k u".61)

Rybník J i s t e b n í k zachoval se dosud v katastru vsi Těšenova a jméno toto, zatlačované dnes nazvem Dlouhý (rybník), Íze sledo-vati zpět až do počátku XVIII. stol. R. 1713 uvádí se jako příslušenství arcibiskupského dvora Breunerova v katastru těšenovském rybník „I s t e b n i k y" a dvě louky Pod Gistebnike m62) a v katastru chrástovském louka Na Gystebniczy. Kromě ní uvádí se r. 1722 v obvodu vsi Chrástova ještě pole U G i s t e b n i k u.63)Josefínský katastr z r. 1785 uvádí vedle panského rybníka G i s t e m n i k a (t. č. 603) ještě panskou louku zvanou Gystebnicze (t. č. 622) vedle louky chrástovské a pole téhož jména pod cestou chrástovskou (č. 625).64) Konečně i katastrální mapa z r. 1829 zná rybník I stebnik Teich.

Polohou rybníka Jistebníka je poloha někdejší stejnojmenné vsi stanovena dosti přesně. Přece však se o její městiště ucházejí lokality dvě. Jest to vedle místa, zatopeného dnes rybníkem, ještě veliké pole panské s dvěma kusy lesa, ležící asi 10 minut cesty na sever od rybníka Jistebníka, těsně na západ od rybníka Trsovského, a nazývané dodnes „Na návsi".65)

Je však velmi málo pravděpodobno, že by náves zaniklé vsi bývala kdy v těchto místech. Pozemky, označované jménem Náves jsou velmi rozsáhlé a ani terén nenasvědčuje možnosti, že tu kdy bývalo nějaké sídliště, neboť má к východu velmi značný spád, pro založení vsi málo žádoucí. Spíše dala by se bývalá ves Iokalisovati na jižní, užší stranu pole v sousedství Trsovského mlýna, kde se položení „Na návsi" sklání mírným svahem к údolíčku potoka tekoucího od Chrástova.

Přes tuto možnost je však pravděpodobnější, že bývalá ves ležela právě v místech dnešního rybníka. Svědčí pro to jméno samo i úvaha, že zatopením části vesnických gruntů za vsí nebyla by musila beze stopy zmizeti ves, kdyby byla ležela v místech trati „Na návsí".

Snad mohla by poloha a rozdělení pozemků přispěti к bezpečnějšímu zjištění polohy zmizelé vsi, ale zcelením pozemků ke dvoru Breunerovu kolem r. 1.700 zmizela i tato pomůcka. Jen na východ od potoka zachoval se směr starých lánů, který míří kolmo na rybník Ji-stebník a zdá se svědčiti pro druhou z uvedených možností.

O Medenici nelze vlastně mluviti jako o vsi, ba ani jako o sídlišti: byl to pololánní grunt, už r. 1379 pustý.66) O jeho místo ucházejí