str. 82
DODATKY К DODATKŮM.
V. Flajšhans
К loňskému ročníku NVČ uveřejnil letos prof. A. Bruckner (76—79) několik pěkných dodatků. Mohu připojiti ještě dva, snad nezcela nezajímavé.
a) Ad „Ubi sunt." Prof. Haškovec (na str. 253) očekává od nás bohemistu výklad, odkud se jednotlivé ty překlady tradovaly. O jedné písni mohu jeho žádosti vyhověti.
Píseň „Proč svět rytířuje" (str. 263), jejíž text otiskuje z kancionálu Radoušova z r. 1783 a jejíž první slohu otiskuje v nenapravitelném porušení, pochází z kancionálu Steyerova (r. 1683), v jehož posledních vydáních (r. 1727 a 1764) čte se na str. 996—99?. První strofa zní správně takto:
„Proč svět rytěřuje pod bídnau marností,
jehožto veselost kde nemá stálosti,*)
tak se brzo zvrátí, jeho sláva i moc
[jakž se můž nádoba]**) hrnčířova roztlauct.
|
A podobně nalezneme správná čtení i jinde. Na př. ve v. 29 m. „o červám rozkoše" čte se u Stejra správně „o červův rozkoše!"; ve v. 38 m. nemožného „coť když víc daruje" správně „cožť kdy svět daruje" atd.
Haškovec má tedy pravdu, klade-li vznik překladu do doby starší; ale sotva asi můžeme, již vzhledem к dochování, jej položití do stol. XVI.—XVII. Pro dobu starší této písně nezná jinak velmi spolehlivý J. Jireček (Hymnologie); a zdá se vskutku, že pochází z doby kolem r. 1700.
b) Ad uro či š če. Podle Brucknera (str. 78) „Cechové neznají vůbec tohoto prastarého polsko-ruského názvu". Ale slovo to bylo nejenom dobře známo našim starým předkům, nýbrž také našim novým učencům: znali je Jungmann, Palacký, H. Jireček, V. Brandl, B. Dudík a j. (doklady u Kotta s. v.); posledně je vyložil a s doklady polskými srovnal H. Jireček, Prove, 1904, 378—379; doklady samy nově vydal a taktéž správně vyložil (na str. 571) G. Friedrich, Cod. diplom. Boh. II, 1912, str. 364 „limites antiquos sive vrocyscie"; listina sice nepochází z r. 1215, jak jest datována, nýbrž ze XIV. stol., ale to ovšem na stáří dokladu nic nemění. V. Flajšhans.
*) Třeba patrně čisti „zde n. s."
**) Opakováno.
|
