(Revue trad. popul. III 277), že týž motiv jest již v povídce, kterou vydala r. 1696 Mile Lhéritier.

5. Ke str. 46 (zvl. ot. 23): Kuhn (Sagen, Gebr. Westfalen) II 176 č. 487: Chce-li kdo věděti, dostane-li dívku, kterou by chtěl, zasadí dvě rostliny (Sedům telephium = netřesk) vedle sebe; rostou-li korunkami proti sobě, dostane ji, vzdalují-Ii se, nikoli. Tak zpytují osud též jiní dávajíce každé z obou květin jména těch, jichž budoucnost je zajímá.

6. Ke str. 46 (zvi. ot. 23): Na Slovensku (Slov. Pohľady XIV 132, 715) dívky nasbírají bílých kvítků a nastrkají jich za dveře (zvenčí) tolik, kolik jest lidí i dobytka v domě. Zvadne-li který přes noc, zemře do roka dotyčný člověk nebo zvíře.

7. Str. .47 (zvl. ot. 24): Ve Vestfálsku (Kuhn, I. с. II. 177 č. 489) na den svatojanský zastrčí se netřesk do stěny a každý člen rodiny se dotkne jednoho stonku. Rostou-li vzhůru, zůstane zdraví v domě, rostou-li dolů, značí to úmrtí.

8. Str. 48 (zvl. ot. 25): V Chorvatsku (Samobor) (Zbornik živ. obyč. juž. Slav. XIX 202) zasazují na sv. Ondřeje ratolístku třešňovou. Komu pouze vykvete, bude dlouho živ, čí ratolest vyžene vedle květů lístky, brzy zemře.

9. Str. 48 nsl. (zvl. ot. 26 nsl.): V Chorvatsku (Lobor) (Zbornik XXI 199) dívky naberou „ivaňskoga cviječa" (Salvia sclarea nebo Teuc-rium Polium) a dají večer na okno nebo na dveře, za každou osobu v domě jeden květ. Cí nejvíce povadne, ten nejdříve zemře.

10. Str. 129 (zvl. ot. 30). Nehodu rekovu oznamuje krev zjevivší se buď samostatně, nebo místo jiných tekutin. Srovn. Jacimirskij, Ska-zočnoje sokrovišče 117: Vytrysknou-li z briliantového keře 3 kapky krve, je to znamení neblahé (smrti nebo nebezpečí).

11. Str. 130 (zvl. ot. 31) к dokladům z pověstí o dcerách vodníkových (vystoupí-li z vody krev, je to znamení neblahé) srovn. ještě Šewčik, Bajki str. 35 (Lužice): Rudé kruhy na hladině vodní značí nebezpečí, bílé ukazují, že vodník vítězí nad svým soupeřem. Podobně Grimm D. S. č. 318a.

12. Str. 209 (zvl. ot. 43). К motivům o prstenu: V udinské povídce (Sborník Kavkaz, sv. VI. str. 26) podělili se rekové prsteny. Zčerná-li kámen v některém, mají ostatní přijití druhovi na pomoc.

13. Str. 214 (zvl. ot. 48). V mingrelské versi Grimmovy pohádky č. 96 (Sborník Kavkaz. X. odd. 3, str. 28), spadne-li šat rekův a sedlo jeho koně, zahynul rek i s ořem.

14. Str. 219 (zvl. ot. 48). V arménské pohádce (Sborník Kavkaz. VII. odd. 2 str. 169 č. 3) carovi se zdá, že v jeho rukou 2 svíčky zhasínají. Sen značí, že dcera a zeť pro odpor jeho umírají.

15. Str. 338 (zvl. ot. 67). К dokladům o kouzelném zrcadle v lidových povídkách srovn. Weigand, Die Aromunen II 253: Matka dala synovi starou sklenici po otci. V ní viděl, co kdo na celém světě dělá.