str. 124
měla by býti v každé vzdělané rodině polské, poněvadž nutí přemýšleti o mnohých otázkách, které právě nyní jsou vpravdě časové. Dr. Stan. Zdziarski (Lvov).
@--------------------
Jan Czekanowski: Przyczynki do bilansu spoleczno-antropologicznego Królestwa Polskiego. (Nadbitka z „Księgi pamiątkowej ku czci Bolesława Orzechowicza") Lwów 1916.
Antropologická badaní o vzrůstu odvedených branců mají veliký význam sociální. Ačkoliv při vzrůstu především uplatňují se rozdily racové, přece vliv blahobytu na vzrůst jest tak veliký, že z materiálu získaného měřením lze usuzovati o změnách společenského bytu daných skupin obyvatelstva. Chtěje obrátiti pozornost na tuto velmi důležitou otázku prof. Czekanowski rozhodl se shrnouti dosavadní neúplný materiál o vzrůstu v království Polském a zároveň ukázati, že jest třeba systematicky zpracovati data uložená v protokolech odvodních komisí. Z materiálu, jejž váž. autor zpracoval, lze usuzovati, že celkový stav obyvatelstva v Království se zlepšil. Čísla uvedená ukazují, že sociálně-antropologická bilance poslední čtvrti minulého století v království Polském jest velmi příznivá. Vzrůst Poláků (měšťanů i sedláků) je vyšší. V tabulce připojené к rozpravě především upoutá pozornost náhlé zvýšení vzrůstu v r. 1886. Tento zjev vysvětluje se vlivem selské reformy, neboť jsou to individua narozená již po robotě, v prvých letech změněných poměrů společenských a hospodářských. Máme tu výmluvný doklad vzájemného vztahu mezi vývojem společenským a zjevy antropologickými. Přehled celého materiálu mimo to ukázal, že hospodářský a sociálni rozvoj království Polského nepostupuje na celém území rovnoměrně, ovšem třeba pfiznati, že sebraná látka nestačila na obraz celkový. Zato ovšem ukázala nutnost zpracovati číselná data komisí odvodních. V závěru práce autor připojil všeobecný plán soustavného zpracování oněch dat. Stan. Zdziarski (Lvov.)
@-----------------------
J. Stan. Bystroń: Studja nad zwyczajami ludowymi. (Zvi. otisk z „Rozpraw histor.-filosof. Akad. Umiej.) Krakov 1917.
Předmětem této práce jsou předně pověry a obyčeje při kladení základů domovních, jež autor sebral, žel pouze kuse, nesnaže se vyčerpati látku. Jako všude v oboru národopisném, tak i tu není obtižno formulovati nějakou teorii a podepříti ji analogií, ale těžší je setrvati na své teorii důsledně. Jedna věc, zdá se, je jistá, že „oběti" dávané do základů, nejsou obětmi v přesném slova smyslu. Stavba domu není obřad náboženský a obět neměla by tu smyslu, nehledě k tomu, že ve většině případů nebylo by komu obětovati. Tu a tam, na vyšším stupni rozvoje společenského a náboženského pokládá se časem zabíjení zvířat nebo lidí za obět přinášenou duchu místa nebo domu. Teprve tehdy, až celá soustava zvyků, obřadů a pověr lidových bude vědecky zpracována, bude možno sestrojovati teorie a získati jasný názor o těchto věcech. Studií p. Bystronovou badání nijak nepokročilo, poněvadž autor přestává na tom, co má pod rukama, nedbaje důkladnosti. Proto také stať tuto jakož i druhou „Včely v názorech a obyčejích lidových" možno pokládati za sbírku materiálu к studiím, ale nikoli za studie, kterýmžto názvem nesprávně byla označena směsice neúplných excerpt p. Bystroňových. A ještě něco: V době půldruhého roku autor vydává již třetí práci. Nebylo by lépe prohloubiti badání a vydávati pomaleji než nyní, kdy autor, zřejmě netrpělivý, nemůže svá themata zpracovati všestranně?
Dr. Stan. Zdziarski. (Lvov.)
@------------------------
Haberlandt A. Kulturwiss. Beiträge zur Volkskunde von Montenegro, Albanien und Serbien. Erg. Band. XII. der Zs. f. öst. Volkskunde. Wien 1917. Cena 15 korun.
Dr. M. Haberlandt jakožto důstojník с. а к. armády v jižních okupovaných zemích měl šťastný nápad využiti svých odborných vědomostí etnografických při expedici do-
