str. 127
Světová válka a státní i národní snahy expansivni vyvolaly hojnou literaturu, budily snahu po hlubším poznání méně známých zemí a národů sousedních. Tak vznikla také obsáhlejší sbírka, jejíž 5. svazek nás blíže zajímá. Hlubší poznání národních podání a horlivější sběratelská práce měla zvláště u jednoho národa těchto krajů pozoruhodné výsledky, totiž u Estonců. Většinou jsou ovšem tyto sbírky buď v originale vydány aneb chovají se ještě v rukopise. Lecos se stalo již přístupnějším širším kruhům v překladech německých, z lotyšských podání také v překladech polských a ruských. Přítomná sbírka zakládá se bohužel téměř naskrze na známých již německých publikacích podání estonských a lotyšských, pouze 2 čísla jsou přeložena z rozsáhlé sbírky Lerchis-Puškaitise. Čekali jsme od vydavatele, osvědčeného znalce lidových tradic a rodilého z těchto krajů pobaltických — poněkud více. Bohužel není naše znalost podání lotyšských a estonských touto knihou rozšířena. jpa.
@---------------
Chrvatský revuálni týdenník „Hrvatska Njiva" přinesl ve svém 21 č. str. 372 přehled institutů pro studium Balkánu mimo tři jihoslovanské akademie věd v Záhřebe, Bělehradě a Sofii. Mimo známé podniky při Vídeňské akademii věd a v Sa-rajevě třeba připomenouti čilý „Institut de studii sudesteuropeue" zřízený v Bukurešti, který od roku 1907—1916 vydal na 18 svazku rozprav různého obsahu. Maďaři zakládají takový ústav v Segedinu, v orgánu Sechenyiova musea v Budapešti Magyar Könyvszemle vyzval Jos. Sziicsi к intensivnějšímu studiu balkánských zemi a národů a к založení jakési knihovny balkanologické; pozoruhodno jest pro nás, že se tu odkazuje také na české knihy a publikace o věcech balkánských a vyzýváno sbírati také české knihy. Profesoři university v Štýrském Hradci, která jest zeměpisně nejblíže Balkánu ze všech německých universit a na které studovával ne nepatrný počet jihoslovanské mládeže, zamýšleli zakládati takový ústav při své universitě. Ovšem by bylo třeba profesorský sbor její filosofické fakulty značně doplniti. Slovanská filologie nebývala na ni početně silně zastupována, a nyní po odchodu prof. Murka do Lipska sklesla na minimum, nahraditi pak tuto prázden bude velmi nesnadno zvláště při pověstném německém nacionalismu řečené university. Sarajevský Institut für Balkanforschung vyvíjel pod vedením Karla Patsche velké úcty hodnou činnost. Min. Burian hodlal z něho vy-tvořiti velký vědecký ústav se zvláštními oddíly pro archeologii, slavistiku a romanistiku. Ale tyto snahy uskutečniti znemožnila prozatím světová válka, a zvláštní známé poměry v Bosně, které znemožnily činnost sněmu bosensko-hercegovského.
|
|
